Agility je sportovní disciplína, která se mezi majiteli psů těší nesmírné oblibě. Spojuje v sobě rychlost, obratnost a samozřejmě spolupráci mezi psem a jeho lidským parťákem. Můžete se jí věnovat jak na amatérské, tak na profesionální úrovni. Pojďme se podívat, jak na to.
Zábavná překážková dráha
Název agility by se do češtiny dal přeložit jako hbitost. Tento psí sport vznikl v Anglii v 70. letech 20. století jako způsob tréninku i zábavy. První oficiální soutěže se konaly v roce 1978 a od té doby se aktivita rychle rozšířila po celém světě.
Podstatou agility je překonávaní dráhy na čas. Pes musí projít speciálně navrženým okruhem plným překážek a zvládnout je co nejrychleji a bez chyb. Je přitom bez vodítka a jeho majitel mu dává povely slovně nebo gesty. Nesmí se přitom svého hafana ani překážek nijak dotýkat.
Většina soutěží se skládá z několika kol a zvítězí ten pes, který dokončí celý okruh s nejnižším počtem trestných bodů a nejrychleji.
Typy překážek
V soutěžích agility najdete zejména tyto překážky:
- Zónové překážky – Sem patří například kladina, áčko (tedy šikmá stěna, na kterou pes vyleze a zase sestoupí), houpačka nebo stůl. Překážky mají na každém konci „kontaktní zóny“, do kterých musí pes při překonávání vložit alespoň jednu tlapku.
- Skokové překážky – Jak už název napovídá, je účelem těchto překážek přeskok – přes vodorovné tyče, zeď, viadukt nebo třeba kruh.
- Probíhací překážky – Sem můžeme zařadit všechny typy tunelů, jimiž musí pes projít a také pro agility typický slalom tvořený svislými tyčemi, mezi kterými hafan probíhá.
Pro koho je agility nejvhodnější?
Agility je sport, který se hodí pro téměř jakéhokoli psa, pokud má dostatek energie a zájmu. Nejvhodnějšími adepty jsou psi rychlí, obratní a učenliví. Mezi nejlepší plemena tak patří border kolie, australský či belgický ovčák nebo třeba retrívři. Cvičit ale můžete opravdu s každým chlupáčem – pokud to baví jeho i vás.
Se základními povely můžete začít už od štěněte, ale speciální překážky se většinou trénují až od jednoho roku věku psa. Je to proto, že zvíře potřebuje určitou sílu i koordinaci pohybů, které se dostatečně vyvinou až v dospělosti.
Agility si můžete užít i se psy staršími. Existují pro ně speciální kategorie, které zohledňují jejich omezení – například slabší klouby nebo skutečnost, že už nemají tolik energie a snáze se unaví.
Jak na trénink
Cvičení agility by mělo být postupné a přizpůsobené individuálním potřebám a schopnostem psa. Je důležité začít s jednoduchými překážkami a postupně přidávat složitější a náročnější. Věnujte také pozornost správné technice a naučte psa, jak překážky správně překonávat. Při tréninku je rozhodně nutné dodržovat bezpečnostní opatření, aby se zvíře nezranilo. Překážky by měly být pevně ukotveny a důležitý je také správný povrch, který neublíží psím tlapám. Jestliže se chcete do tohoto sportu vrhnout naplno, je nejlepší vyhledat si cvičák či instruktora, který se právě na agility zaměřuje. Zvolte si místo s dobrými recenzemi, kde se vám dostane co možná nejvíc individuálního přístupu.
Rozhodněte se, zda musíte „lámat rekordy“
Není nic špatného na tom, když chcete v agility sportu se svým miláčkem uspět a sbírat ceny za nejlepší umístění. Nikdy tuto snahu ale nelámejte přes koleno. Myslete na to, že vítězství by nemělo být hlavní metou. Základním smyslem agility je posílit vztah mezi majitelem a psem, stejně jako upevnit kondici a zdraví vašeho chlupáče. V neposlední řadě by to měla být pro všechny zúčastněné zábava. A tu si můžete užít jak na sportovišti, tak třeba u vás na zahradě, kde jedinou cenu představuje oblíbený pamlsek a samozřejmě smysluplně strávený čas.
Autor: Jiří Tobiáš | Foto: unsplash.com |