Na co při výcviku psa určitě nezapomenout a v jakém věku je nejvhodnější začít? Hodí se nám nějaké cvičební pomůcky nebo se obejdeme jen s klackem a vodítkem? Je dobré být opravdu důsledný? Mezi základní výcvik psa se řadí kromě slušného chování a respektu vůči svým dvounohým přátelům i několik povelů, které musí dospělý pes bez problémů zvládat. A začít už musíme opravdu od malého štěněte, ideálně už od tří měsíců věku. Jinými slovy tedy hned poté, co si štěňátko přivedeme domů, protože takto staré štěně je plně socializované a může se úplně obejít bez péče matky.

Netrestejte malé štěně

S tresty při výcviku šetříme, nechceme přece našeho čtyřnohého miláčka zbytečně stresovat a přiznejme si, malého ukňouraného štěněte by nám v tomto ohledu bylo i pořádně líto. Psa určitě netrestáme ručně, byť se to někomu může zdát efektivní. Postačí spíše zvýšit hlas nebo jemně chytit psa za kůži za krkem a zlehka zatahat. Podobné tresty dostávají štěňata od své matky a něco podobného by měl náš malý přítel tedy dobře pochopit.

Naučte psa na jméno

Pes by se měl už od mala naučit reagovat na své jméno, takže pokud jej budeme krmit, přivoláme jej pomocí přízviska, které jsme mu přiřkli. Štěně musíme také už od útlého věku naučit, že věci jako obojek, vodítko nebo náhubek nejsou něčím, bez čeho se lze dost dobře obejít. Ba naopak, při venčení na ulici jsou tyhle propriety nezbytným doprovodem.

Základní povely pro psa

Základní výcvik psa se také sestává z několika základních jedno- či dvouslovných povelů, které musí pes umět zvládat. Opět zde záleží spíše na vaší trpělivosti a učenlivost našeho pejska je často odvislá i od plemene, takový mladý rotvajler se dokáže naučit nový povel už na pátý pokus. Nezbytný je především povel “Ke mně!”, který by měl každý pes zvládat jako vůbec první. Bez ohledu na to, co právě dělá, musí náš čtyřnohý mazlíček přiběhnout co nejrychleji přímo k nám.

Poslušnost za každé situace

Velmi důležitý je i povel “K noze!”, který je důležitý například při přecházení přechodu pro chodce nebo chůzi na ulici. Stejně tak musí pes zvládat povely jako “Sedni!”, “Lehni!”, nebo “Zůstaň!”, které musíme cvičit s dostatečnou důsledností a trpělivostí, dokud nejsou dokonale zvládnuty. Prostě jako na vojně… Pokud se začne pes chovat jakkoliv nevhodně, například začne permanentně očichávat naši domácí návštěvu, které to není zrovna po chuti, naučíme psa reagovat i na povel “Fuj!”, při kterém by měl okamžitě přestat s aktuální činností, poslušně stáhnout krovky (nebo tedy spíše ocas) a odejít. Pes opravdu dokáže rozumět lidské řeči, podle vědců rozliší podle plemene až čtyřicet či padesát různých slov, obvykle jde o jednoduché povely. Tak proč toho nevyužívat?