Francouzský krátkosrstý ohař, typ gaskoňský

F.C.I. – Standard	č. 133/07.08.1998/F
ZEMĚ PŮVODU	Francie
KATEGORIE	Psí plemena
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU	06.05.1988
VYUŽITÍ	Stavěcí pes (ohař)
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina	7. Skupina – Ohaři
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce	1. Kontinentální ohaři
Pracovní zkouška	Ano

Francouzský krátkosrstý ohař se vyskytuje ve dvou různých typech: velký typ „gaskoňský a malý typ „pyrenejský“. Obě psí plemena pocházejí z jihozápadní Francie a z centrálních Pyrenejí, kde se zachovaly v původním čistém stavu.

Francouzský krátkosrstý ohař, typ gaskoňský

Francouzský krátkosrstý ohař je středně velký ohař brakoidního typu, vznešeného vzhledu, silný, nikoli však přehnaně těžký, se silnými končetinami. Feny jsou celkově jemnější. Kůže je pružná a poněkud volnější. Délka čenichové partie je o něco menší než délka mozkové části. Hlava je výrazně modelovaná, ne však hrubá. Linie mozkovny a nosního hřbetu jsou mírně rozbíhavé. Mozkovna je téměř plochá nebo jen mírně klenutá, střední rýha je nevýrazná. Týlní hrbol je slabě vyznačen. Stop není ani slabě zřetelný, ani příliš výrazný. Nos je velký, hnědě zbarvený, nozdry jsou široce otevřené. Nosní hřbet je široký a rovný, někdy slabě klenutý. Pysky jsou dobře vyvinuté, výrazné, koutek je dobře patrný. Čelisti mají kompletní chrup. Klešťový skus je tolerován.

Oči jsou správně otevřené a dobře uložené v očních jamkách, zbarvené hnědě nebo tmavě žlutě. Mají upřímný pohled. Uši jsou středně dlouhé, zavěšení v linii očí, jejich úpon není příliš široký, přiléhají dobře k hlavě, lehce se stáčejí a mají zaoblený konec. Jedna či dvě svislé vrásky mohou být na lících ve výši nebo mírně nad linií úponu uší. Konce uší musí dosahovat k začátku nosu. Krk je správně dlouhý, lehce klenutý ve své horní linii, má vždy mírný lalok.

Tvar trupu

Hřbet je široký, rovný, někdy poněkud delší, ale vždy pevný. Bedra jsou krátká, svalnatá, mírně klenutá, záď mírně skloněná ve vztahu k horní linii. Hrudník je široký při pohledu zepředu, dlouhý z profilu, dosahující k úrovni lokte, Žebra jsou dobře klenutá, ne však přehnaně (sudovitě). Slabiny jsou ploché, břicho nepříliš vtažené, ocas pokračuje v prodloužené linii hřbetu, je-li ponechán v celé délce, nepokládá se to za větší chybu než ocas krátký od narození.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou rovné, silné a svalnaté. Lopatky jsou silně osvalené, středně šikmě uložené. Nohy jsou silné a svalnaté, lokty jsou ve výši hrudní kosti. Přední tlapky mají prsty jsou sevřené, správně klenuté, čímž tvoří pevný celek, téměř kulat,; drápy jsou silné, polštářky odolné. Pánevní končetiny jsou rovnoběžně postavené. Kýty jsou silné a oblé (buclaté). Stehna jsou svalnatá, hlezna středně zaúhlená. Nadprstí je poměrně krátké. Zadní tlapky jsou kompaktní, téměř kulaté.

Osrstění plemene

Srst je poměrně silná a přiléhavá. Na hlavě a uších je jemnější. Zbarvení je hnědé, hnědé a bílé, hnědá a bílá, silně stříkaná (bělouš). Hnědá se znaky pálení (nad očima, na pyskách, na nohou).

Kohoutková výška psa

Výška psa v kohoutku je 58 – 69 cm, u fen 56 – 68 cm. Ideální výška v rozmezí: 61 – 63 cm. Všechny odchylky od znění tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.