Porcelaine

Psí plemeno Porcelaine má dosti zamotanou historii. Dodnes není známo, jestli je jeho zemí původu Francie, nebo Švýcarsko. Plemeno bylo vyšlechtěno pro pronásledování vysoké zvěře. Při Francouzské revoluci bylo toto plemeno vyhlazeno a tak jeho znovu vyšlechtění proběhlo na území Švýcarska. Dnes se už toto porcelaine k parforsním honům nepoužívá, ale je často využit myslivci k nahánění vysoké zvěře, nebo jako společník.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Porcelaine – popis plemene

Porcelaine je pes používaný k lovu malé zvěře štvaním. Je velmi ušlechtilý, velmi francouzský, připomínající velké honiče každým detailem svého vzhledu. Hlava musí být typická, suchá a jemně modelovaná, celkově spíše dlouhá. Mozkovna je široká mezi ušima, týlní hrbol oblý. Fronta je plná, dělící rýha je patrná, ne však přehnaně výrazná. Stop je vyznačen, není však výrazný. Nos je velký a výrazně černý. Nozdry otevřené. Čenichová partie jsou správné šířky, ani hranatá, ani špičatá. Nosní hřbet u kořene rovný, ke konci se mírně klene. Horní pysk překrývá spodní, aniž by byl příliš volný nebo hrubý. Sliznice pysků je černá.

Oči jsou normální velikosti, musí vypadat tmavé a ukryté pod nadočnicovými oblouky. Pohled je inteligentní a milý. Uši jsou jemné, dobře se stáčejí, zakončení spíše do špičky a dosahující délky nosu. Jejich úzký úpon nesmí být nikdy zavěšen nad linií očí. Krk je dost dlouhý a štíhlý, může mít nevelký lalok. Působí suše a napjatě. Kohoutek je výrazný, hřbet široký a rovný. Bedra jsou široká, mohutně osvalená, dobře spojená s hřbetem, nejsou přehnaně dlouhá. Záď je mírně šikmá, kyčelní hrboly jsou oddělené a mírně vystupující.

Hrudník je středně široký, ale hluboký. Žebra jsou vzhledem ke tvaru hrudníku spíše protáhlá než plochá. Slabiny jsou mírně vtažené, plné. Ocas je správně nasazen, u kořene silný, ke konci se zeslabuje, je středně dlouhý, nikdy není na spodní straně osrstěný osinami (delší srst), je nesen mírně prohnutý.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou dost dlouhé, suché, ne přehnaně slabé, šlachy pevně uvázané a jsou rovné. Lopatky jsou to lopatky běžce, dlouhé, šikmé, svalnaté a suché. Tlapky mají tvar typický pro francouzského honiče, prsty jsou spíše dlouhé a suché, ale dobře sevřené. Polštářky jsou tvrdé a odolné. Stehna jsou dlouhá, osvalení mají zřetelně modelované a suché, jsou středně široká. Hlezna jsou silná, nízko u země, normálně zaúhlená. Pohyb je živý a veselý. Cval lehký a vytrvalý. Kůže je jemná a pružná, mramorovaná četnými černými plotnami.