Švédský Laponský pes

Švédský Laponský pes – popis plemene

Švédský laponský pes (severský špic užívaný v minulosti nomádskými Laponci pro pasení sobů) byl znám v severských oblastech po staletí. Je to typický špic, o něco menší než střední velikosti, s hrdým nesením hlavy. Jeho srst odolává jakémukoliv počasí. Laponský pes má obdélníkový formát těla, je živý, pozorný, milý a oddaný. Švédský laponský pes je velmi chápavý a pracovitý. Jeho schopnosti jako dobrého pasteveckého a ovčáckého psa jej činily velmi užitečným při chovu sobů. Je velmi všestranný, vhodný pro cvičení v poslušnosti, agility, k ovcím, stopování atd. Je snadno cvičitelný, vytrvalý a odolný.

Délka lebky je o něco větší než šířka, čelo zaoblené a týlní hrbolek není jasně patrný. Stop je velmi dobře vyznačený, nosní houba nejlépe velmi tmavá nebo černá. Tlama je o něco delší než třetina délky hlavy. Silná, rovnoměrně se zužující ke špičce nosu. Nosní hřbet rovný. Pysky jsou těsně přiléhající. Patro a pysky silně pigmentované. Zuby mají nůžkový skus s rovnoměrně vsazenými a dobře vyvinutými zuby. Oči jsou posazené daleko od sebe, kulaté, poměrně velké, ale nikoliv vystupující. Hnědé, nejlépe tmavě hnědé a plné výrazu. Okraje očních víček silně pigmentované.

Uši jsou trojúhelníkové, široké v místě nasazení, malé, vztyčené, špičky mírně zaoblené. Nasazené široce, velmi pohyblivé. Špičaté uši jsou nežádoucí, ale ne vylučující vadou. Krk je středně dlouhý, suchý a silný.

Tvar trupu

Trup je kompaktní, mírně delší, než je kohoutková výška. Hřbet je rovný, silný, osvalený a pružný, bedra jsou krátká a široká. Záď je proporčně dlouhá a široká, mírně spáditá a dobře osvalená. Hrudník je poměrně hluboký, dosahuje k lokti. Hrudní koš proporčně dlouhý, oválný a s dobře vyvinutými posledními žebry. Předhrudí dobře vyvinuté, dobře patrná hrudní kost. Spodní linie – břicho mírně vtažené. Ocas je poměrně vysoko nasazený, pokud je natažen, dosahuje k hleznu. V pohybu nesen stočený nad hřbetem.

Postavení končetin

Hrudní končetiny mají být dostatečně zaúhlené v ramenou a loktech, aby umožňovaly dobrý předkrok. Ramenní lopatka dobře uložená vzad, loket dobře přiléhající k hrudníku. Předloktí je rovné, silné a paralelní, a to v postoji i v pohybu. Nadprstí je dostatečně šikmé, přední tlapky jsou silné, oválné, s těsně spojenými prsty, silné a pružné polštářky; mezi polštářky osrstěné. Drápky a polštářky jsou dobře pigmentované. Pánevní končetiny jsou dobře, ale nikoliv přehnaně zaúhlené v kolenním a hlezenním kloubu…

Stehna jsou svalnatá, hlezna nízko posazená pro dobrý posun. Paspárky jsou nežádoucí. Zadní tlapky jsou jako přední tlapky. Pohyb je lehký a pružný, prostorný, s dobrým posunem.