Sicilský chrt

Sicilský chrt – popis plemene

Sicilský chrt je pes původního (primitivního) typu, elegantních a štíhlých tvarů, střední velikosti, který v žádném případě není těžkopádný, robustní a silný. Lehká tělesná stavba vykazuje mírně podlouhlé linie, tělo je kvadratického rámce, srst je jemná. Délka těla je rovna kohoutkové výšce (kvadratický rámec). Hloubka hrudníku je maličko menší než výška od země k lokti. Délka tlamy obvykle nedosahuje ani poloviny délky hlavy (poměr lebka : tlama je 10 : 8), ale preferováni jsou jedinci, jejich délka tlamy dosahuje délky lebky.

Povahou je lovecký pes, přizpůsobený náročnému terénu, vhodný zejména pro lov divokých králíků. Velmi temperamentní, je zároveň jemný a oddaný. Lebka je po délce oválného tvaru, horní osy lebky a tlamy jsou maličko divergentní nebo rovnoběžné. Horní profil lebky je jen maličko konvexní, takže vypadá téměř plochý. Šířka lebky mezi jařmovými oblouky nesmí být větší než polovina délky hlavy, nadočnicové oblouky příliš nevystupují, čelní rýha je jen slabě patrná, týlní hřeben a týlní hrbolek jsou jen slabě vyvinuté.

Stop je dobře zvýrazněný, zhruba v úhlu 140°. Nosní houba je poměrně obdélníkového tvaru, poměrně velká, její barva odpovídá barvě srsti (tmavě oříšková, světle oříšková, masová). Délka tlamy je alespoň 80 % délky lebky, její hloubka nebo výška (měřená uprostřed tlamy) dosahuje alespoň její délky, její šířka (měřená uprostřed tlamy) je menší než polovina její délky. Tlama je tedy špičatá, s rovnou horní linií, její spodní boční profil je určen mandibulou (spodní čelistí).

Pysky jsou jemné, tenké a napjaté, přesně zakrývající zuby spodní čelisti. Sliznice koutku pysků je sotva viditelná. Čelisti normálně vyvinuté, ačkoliv nevypadají silné. Spodní čelist slaběji vyvinutá, s ustupující bradou. Řezáky, usazené v čelistech kolmo, jsou v perfektní linii a vzájemně dobře sedí. Zuby jsou dobře vyvinuté, skus úplný a nůžkový. Líce jsou ploché, Oči, které se zdají být poměrně malé, jsou okrové barvy, nejsou příliš tmavé, jantarové ani šedé, ani hnědé nebo tmavě oříškové. Jsou umístěné laterálně, s měkkým výrazem, oválné. Pigmentace okrajů očních víček odpovídá barvě nosní houby.

Uši jsou nasazené poměrně vysoko a vzájemně blízko, vztyčené a pevné, vnitřní strana ucha směřuje vpřed. Trojúhelníkový tvar ucha s úzkou špičkou, nesmí být kupírované. Délka uší není větší než polovina délky hlavy. Horní profil krku dobře klenutý (konvexní). Délka krku je stejná jako délka hlavy. Krk má přibližně tvar komolého kužele. Osvalení je viditelné, především podél krční páteře. Kůže jemná a napjatá, těsně přiléhající, bez laloku.

Tvar trupu

Hřbetní linie je rovná, elegantně spadající od kohoutku k zádi. Kohoutek je zvednutý nad hřbetní linii, kvůli konvergenci ramenních lopatek je úzký. Harmonicky přechází v krk bez porušení linie. Hřbet má horní profil rovný, se středně vyvinutým osvalením, délka hrudní části je zhruba třikrát větší než délka bederní části. Délka beder dosahuje zhruba 1/5 kohoutkové výšky a jejich šířka je blízká jejich délce. Svaly jsou krátké a slabě viditelné, ale pevné. Záď má horní profil poměrně plochý, sklon pod horizontálu dosahuje zhruba 45°. Délka suché a spádité zádi dosahuje zhruba třetiny kohoutkové výšky a její šířka je téměř polovinou její délky. Osvalení zádi není výrazně viditelné.

Délka hrudníku je o něco větší než polovina kohoutkové výšky (asi 57 %), a jeho šířka (měřená v nejširším místě) je maličko menší než třetina kohoutkové výšky. Hrudník dosahuje nebo téměř dosahuje úrovně loktů, ale není pod touto úrovní. Žebra jsou jen lehce vyklenutá, ale nikdy plochá. Obvod hrudníku je asi o 1/8 větší než kohoutková výška, to odpovídá poměrně úzkému hrudníku. Spodní linie odpovídá rovnoměrně stoupající linii podél břicha bez výraznějšího porušení linie. Břicho suché a vtažené, slabiny stejné délky jako oblast ledvin (renální oblast).

Ocas je nízko nasazený, poměrně silný. Ocas je stejně silný po celé délce, poměrně dlouhý – dosahuje ke hleznu nebo pod úroveň hlezna. V klidu nesen v šavlovitém tvaru, v afektu nesen zvednutý nad hřbetem. Hladká srst.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou rovné a paralelní. Při pohledu z profilu se vertikální linie vedená od hrbolku ramenního dotýká špičky prstů. Další vertikální linie, vedená od radiálně-humerálního (loketního) kloubu rozděluje předloktí a zápěstí na dvě víceméně stejné části a končí v polovině délky nadprstí. Při pohledu zpředu musí končetina odpovídat vertikální linii vycházející od ramenního hrbolku, rozdělující předloktí, zápěstí, záprstí a tlapku ve dvě víceméně stejné části. Vzdálenost od země k lokti je maličko větší než polovina kohoutkové výšky.

Délka ramenní lopatky dosahuje zhruba 1/3 kohoutkové výšky, se sklonem pod horizontálu 55°. Horní špičky lopatek jsou uložené vzájemně blízko, skapulo-humerální úhel (úhel mezi lopatkou a pažní kostí) má velikost 115 až 120°. Délka nadloktí je rovna polovině vzdálenosti od země k lokti. Téměř zcela rovnoběžné se střední rovinou těla, mírně skloněné pod horizontálu s patrným a výrazným osvalením. Loket je posazený v úrovni nebo pod úrovní sternální linie, rovnoběžný se střední rovinou těla, humerálně radiální úhel má velikost zhruba 150°.

Délka předloktí je rovna třetině kohoutkové výšky. Rovné a paralelní, kubitální-karpální jamka je dobře zřetelná, kostra je lehká,ale pevná. Kloub nadprstí přesahuje rovnou linii předloktí, nejmenší zápěstní kůstka vystupuje. Délka nadprstí nesmí být menší než 1/6 vzdálenosti od země k lokti. Je širší než zápěstí, ale ploché a suché, mírně šikmé odzadu dopředu. Kostra je plochá a suchá. Tlapky jsou oválného tvaru (zaječí tlapky) s dobře vyklenutými prsty. Drápky jsou silné a zaoblené, hnědé nebo masově růžové až hnědé, ale nikdy černé. Polštářky jsou tvrdé a mají stejnou barvu jako drápky.

Pánevní končetiny jsou rovné a paralelní. Při pohledu ze strany se vertikální linie vedená od nejzazšího bodu pánevní lopatky k zemi téměř nebo zcela dotýká špičky prstů. Při pohledu zezadu vertikální linie vedená od nejzazšího bodu sedací kosti k zemi, rozděluje hlezno, záprstí a tlapku na dvě stejné části. Délka pánevní končetiny představuje zhruba 93 % kohoutkové výšky.

Stehna jsou dlouhá a široká. Jejich délka je třetinou kohoutkové výšky, svaly jsou ploché a zadní strana je mírně konvexní. Šířka stehna je rovna 3 jeho délky. Ileum-femorální úhel je zhruba 115°. Kolena musí být na vertikále jdoucí od kosti sedací k zemi. Tibia-femorální (kolenní) úhel je zhruba 120°. Bérce jsou o maličko kratší než stehna, se sklonem 55° pod horizontálu. Osvalení je suché a výrazné, kostra je lehká, rýha podél Achillovy šlachy je dobře vyznačená.

Hlezna jsou na vzdálenost od chodidla tlapky k vrcholku hlezna není větší než 27 % kohoutkové výšky. Vnější část hlezna je široká. Tibia-tarsální (hlezenní) úhel je zhruba 135°. Délka zápěstí je rovna třetině vzdálenosti od země k lokti. Je válcovitého tvaru a kolmé k zemi, bez paspárků. Tlapky jsou mírně oválné s jinak stejnými charakteristikami jako přední tlapky. Pohybem je cval, s občasnými fázemi klusu. Kůže je jemná, po celém těle dobře přiléhající k podkožním tkáním. Barva se mění podle barvy srsti. Sliznice a pokožka nosní houby jsou v barvách popsaných pro nosní houbu, nikdy nesmějí vykazovat černé skvrny ani být depigmentované.