Bílý švýcarský ovčák

Bílý švýcarský vlčák – popis plemene

Bílý švýcarský vlčák je silný, dobře osvalený, středně velký, s postavenýma ušima, s patrovou srstí nebo s dlouhou patrovou srstí, bílý ovčácký pes obdélníkového formátu se středně těžkou kostrou, elegantní a harmonické postavy.

Důležité proporce

– mírně dlouhý formát, poměr délky trupu (od vrcholu ramenního kloubu k sedacímu hrbolu) ke kohoutkové výšce je 1210

– vzdálenost od stopu ke špičce nosní houby je nepatrně větší než od stopu k týlnímu hrbolku

Povahou je temperamentní, bez nervozity, pozorná a ostražitá, k cizím někdy poněkud zdrženlivá, nikdy ne bázlivá nebo agresivní. Hlava je silná, suchá a jemně modelovaná, ladící s tělem. Při pohledu shora a ze strany klínovitá. Horní linie mozkovny a tlamy jsou rovnoběžné. Lebka je jen málo klenutá, se znatelnou rýhou uprostřed. Stop je nepatrně vyjádřený, ale zřetelný. Nosní houba je středně veliká, černý pigment je žádoucí. Lze tolerovat světlejší skvrny na čenichu nebo zesvětlalou nosní houbu. Tlama je silná a v poměru k mozkovně přiměřeně dlouhá, nosní hřbet a dolní linie tlamy jsou rovné, k čenichu se lehce zužující.

Pysky jsou suché, dobře přilehlé, pokud možno celé černé. Čelisti mají silný a úplný nůžkový skus. Zuby musí být v čelisti postaveny kolmo. Oči jsou středně velké, mandlového tvaru, lehce šikmo vsazené. Barva hnědá až tmavě hnědá. Víčka dobře přilehlá, černé okraje víček jsou žádostí. Uši jsou vysoko nasazené, nesené dobře vzpřímené, rovnoběžně. Ušní boltce směřují kupředu , trojúhelníkovitého tvaru, nahoře lehce zaoblené. Krk je středně dlouhý, dobře osvalený, harmonicky navazující na trup. Bez laloku. Elegantně klenutá šíje plynule, bez přerušení, přechází od přiměřeně vysoko nesené hlavy ke kohoutku.

Tvar trupu

Tělo je silné, dobře osvalené, středně dlouhé. Kohoutek je zdůrazněný, hřbet rovný a pevný. Bedra jsou silně osvalená, záď je dlouhá, středně široká, k ocasu lehce spadající. Hrudník nepříliš široký, hluboký (cca půlka kohoutkové výšky), sahající až k loktům, oválný, sahající daleko dozadu za hrudní koš. Výrazné předhrudí.

Břicho a slabiny jsou napnuté, štíhlé slabiny. Břišní linie lehce vtažená. Ocas je hustě osrstěný, šavlovitý, ke špičce se zužující. Spíše nízko nasazený, sahající minimálně k hlezennímu kloubu. V klidu visí nebo je v dolní třetině lehce zahnutý. Za pohybu nesený výše, ale nikdy nad hřbetní linií.

Postavení končetin

Končetiny jsou silné, šlachovité, středně těžké. Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu jsou rovné, lehce jen přiměřeně široce postavené, při pohledu ze strany dobře zaúhlené. Plece jsou dlouhé s šikmo posazenou, dobře zaúhlenou lopatkou. Celé plece jsou dobře osvaleny. Nadloktí je dostatečně dlouhé, silně osvalené.

Loket je dobře přilehlý k tělu. Předloktí je dlouhé, rovné, šlachovité. Nadprstí je pevné a mírně prohnuté. Pánevní končetiny má bílý švýcarský ovčák při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, postoj není příliš široký, ze strany dobře zaúhlené. Stehno je středně dlouhé, dobře osvalené. Bérec je středně dlouhý, šikmý s pevnou kostí, dobře osvalený.

Hlezno je silné, dobře úhlené. Nárt je středně dlouhý, rovný, šlachovitý, paspárky musí být odstraněny (kromě zemí, kde je jejich odstraňování zakázáno). Tlapy jsou oválné, pevné, stabilní, vzadu o něco delší, než vpředu. Prsty sevřené a dobře klenuté. Pevné, odolné, černé polštářky tlap, tmavé drápy jsou předností. Pohyb je rytmický průběh pohybu, pohyb stejnoměrný, plynulý a vytrvalý. Hrudní končetiny dosahují daleko dopředu, silný posuv zezadu, klus prostorný a lehký.