Australská kelpie

Australská kelpie – popis plemene

Australská kelpie má celkový vzhled odpovídá mrštnému, aktivnímu psovi vysokých kvalit, spojujícímu výbornou svalovou kondici s velkou pružností končetin a schopností neúnavně pracovat. Nesmí jevit žádné známky přílišné hubenosti. Povahou je kelpie je velmi pozorný, horlivý a vysoce inteligentní plemeno, s jemnou a učenlivou povanou a téměř nevyčerpatelnou energií, s velkou věrností a oddaností svěřeným úkolům. Má přirozený instinkt a přístup k práci s ovcemi, jak ve volné krajině, tak v ohradě. Jakákoliv vada ve stavbě těla nebo v povaze, která neodpovídá pracovnímu psovi, musí být považována za neodpovídající typu.

Hlava je v dobrém poměru k velikosti psa. Celkový tvar a obrysy vytvářejí dosti liščí výraz, který je změkčen mandlovýma očima. Lebka je lehce zaoblená a mezi ušima široká. Čelo probíhá v rovném profilu až ke stopu. Stop je vyjádřený, nosní houba v barvě srsti. Tlama je jasně modelovaná a vyznačená, upřednostňována je tlama lehce kratší než mozkovna. Pysky jsou pevné a suché, bez známek volnosti. Zuby mají být zdravé, silné a rovnoměrně rozmístěné, spodní řezáky jsou za horními, bez ztráty kontaktu, tj. nůžkový skus. Líce nejsou hrubé ani vystupující, ale zaoblené k tlamě.

Oči jsou mandlového tvaru, střední velikosti, s jasně vyznačenými koutky, s inteligentním a horlivým výrazem. Barva očí je hnědá, harmonizující s barvou srsti. U modrých psů je přijatelná i světlejší barva oka. Uši jsou vztyčené a stoupají k jemné špičce, jejich kůže je jemná, ale v bázi silná. Uši jsou nasazené na lebce široce a směřují dopředu, jsou lehce zaoblené na vnějším okraji a střední velikosti. Vnitřek ucha je dobře osrstěn. Krk je střední délky, silný, lehce klenutý, postupně přechází v plece. Bez volné kůže, s dostatečným osrstěním tvořícím límec.

Tvar trupu

Australská kelpie má délku od předhrudí k hrbolkům kosti sedací je větší než kohoutková výška v poměru 10 9. Hřbetní linie je pevná a rovná. Bedra jsou silná a dobře osvalená, záď je poměrně dlouhá a spáditá. Hrudník je spíše hluboký než široký. Hrudní koš je dobře klenutý. Slabiny dobré hloubky. Ocas je v klidu svěšený v lehkém oblouku. V pohybu nebo v afektu může být zvednutý, ale nikdy nesmí být nesený nad vertikální linií procházející kořenem ocasu. Je osrstěn huňatou srstí. Je nasazen v prodloužení spadající zádě a dosahuje zhruba k hleznu.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou svalnaté se silnou, dobře modelovanou kostrou, rovné a paralelní při pohledu zpředu. Plece jsou suché, osvalené, šikmo uložené, s ramenními lopatkami uloženými blízko ke kohoutku. Nadloktí je v pravém úhlu k ramenní lopatce. Lokty jsou nevytočené ven ani nevtočené dovnitř. Nadprstí je při pohledu ze strany má být nadprstí lehce šikmé, což zajišťuje pružnost pohybu a schopnost rychlého manévrování. Pánevní končetiny mají vykazovat šířku a sílu. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny, od hlezen k tlapkám, rovné a paralelní, s postojem ani úzkým ani širokým.

Koleno je dobře zaúhlené, hlezno je dostatečně nízko uložené. Tlapky jsou kulaté, silné, s hlubokými polštářky, kompaktní, dobře klenuté prsty a silné krátké drápky. Pohyb je k dosažení téměř neomezené vytrvalosti vyžadované od pracovního ovčáka v rozlehlých otevřených prostorách musí kelpie mít dokonale zdravou tělesnou stavbu i pohyb. Jakýkoliv sklon ke kravskému postoji, ven vyklenutým hleznům, topornosti, volným plecím nebo omezenému, vázanému, nekoordinovanému pohybu je závažnou vadou. Pohyb je volný a neúnavný a pes musí mít schopnost dobře manévrovat i ve vysoké rychlosti. V klusu mají tlapky tendenci se se zvyšující se rychlostí vzájemně přibližovat, ale v klidu pes stojí dostatečně široce.