Irský vodní španěl

Všeobecně

Krátký výtah z historie

přesný původ plemene zůstává nejasný. Má se za to, že irský vodní španěl se vyvinul za přispění perských psů, kteří přišli na Britské ostrovy přes Španělsko. První svědectví o výskytu vodních psů, používaných k lovu divoké zvěře v Irsku, se datuje rokem 1600. Ale ví se o tom, že psi se srstí, která nepropouští vodu, se vyskytovali v Irsku již před zavedením loveckých brokových zbraní. Jediné objektivní svědectví o tom, že se vskutku jednalo o irského vodního španěla lze přičíst na vrub jeho specifickému znaku, kterým je jeho krysí ocas.

Tuto zvláštnost nenajdeme u žádného jiného plemene obdobného typu a činí velmi pravděpodobnou hypotézu, že dnešní irský vodní španěl pochází z původních irských předků. Tento typický ocas dal plemeni i jeho originální jméno, říkalo se mu „whip tail“ (ocas jako bič) nebo „rat-tail“ (krysí ocas). V každém případě už byli potomci těchto psů dobře známí v druhé polovině 19.století a byli velmi úspěšní na výstavách psů. Chovatelský klub byl založen v roce 1890 za účelem zvýšení kvality irského vodního španěla.

Celkový vzhled

je elegantní, dobře stavěný, silný, kompaktní a sporý.

Použití/Povaha

je věrný, spojuje v sobě velkou inteligenci a odolnost s odvahou a ohnivým charakterem; jeho vitalita a věrnost jsou osvědčené. Je to dobrý rodinný pes, který má rád legraci, ale k cizím lidem se chová rezervovaně.

HLAVA

Hlava

mozkovna a celá hlava má správné dimenze.

Mozkovna

je vysoká, klenutá ve formě gotického oblouku, správné délky a dost široká, aby byla lebeční schrána dostatečně prostorná. Chomáč srsti (tupé)na temeni se skládá z dlouhých volně visících kučer, které pokrývají temeno, dosahují dosti nízko směrem k čenichu a vytvářejí mezi očima jasně ohraničený a do špičky zakončený cíp; tento chomáč nesmí mít tvar paruky, přesahující z jedné strany hlavy na druhou a ukončené nad čelem rovnou linií (nevytvářející do špičky zakončený cíp).

Stop

pozvolna klesající.

Část obličejová

obličejová část je osrstěná zcela krátkou srstí. Delší srst na zadní části spodní čelisti roste v úzkém pruhu a vytváří vous.

Nosní houba

je velká, dobře vyvinutá, tmavě hnědá.

Čenichová partie

dlouhá, silná, zdá se spíš hranatá.

Zuby

jsou silné a korektně postavené. Mají nůžkový skus.

Oči

jsou relativně malé, mandlového tvaru, v odstínech od tmavě jantarové po tmavě oříškovou, mají velmi inteligentní výraz.

Uši

jsou velmi dlouhé, ušní boltec je zaoblený; jsou nízko zavěšené, po celé délce dobře přiléhají k lícím, jsou porostlé dlouhou, kudrnatou srstí.

Krk

je dost dlouhý, silný, ušlechtile klenutý (hlava je nesena nad úrovní hřbetu), solidně vsazený mezi ramena.

TRUP

Tělo

musí mít správnou velikost; ve svém celku dělá dojem, že je sudovité, což vyplývá z výrazného klenutí žeber. Celkově je silné a svalnaté.

Hřbet

krátký, široký a vodorovný, pevně spojený se zádí.

Bedra

hluboká a široká.

Hrudník

je hluboký, přední fronta však není ani široká, ani vyklenutá, třebaže je dostatečně prostorná, žebra za lopatkami jsou dosti klenutá.

Ocas

silný a mohutný u kořene, kde je porostlý v délce 7,5 – 10 cm (3-4 palce) krátkou kudrnatou srstí; směrem ke špičce se zeštíhluje, je hladký a končí velmi tenkou částí; nesmí být moc dlouhý, dosahuje k hlezennímu kloubu; je nesen v prodloužené linii hřbetu.

Končetiny

Lopatky

velmi mohutné, šikmo uložené.

Předloktí

rovné, se silnými kostmi; předloktí jsou postavena v ose, spuštěné z kohoutku a procházející loktem.

Pánevní končetiny

jsou velmi silné.

Kolena

jsou správně zaúhlená.

Hlezna

postavená kolmo k zemi.

Tlapky

jsou velké, spíše kulaté s prostorem mezi prsty, jsou hustě porostlé na prstech i mezi nimi dlouhou a velmi hustou srstí.

Pohyb

je to pohyb, který je typický pro toto plemeno. Protože má sudovitý hrudník, má valivý pohyb.

OSRSTĚNÍ

Srst

kadeřavé uzavřené uzlíčky, velmi husté; textura nikdy nesmí připomínat vlnu, ale musí být přirozeně mastná. Hřbet a boční strany krku jsou porostlé podobným typem srsti, jako celé tělo. Na hrdle je plocha hladké srsti, ve tvaru „V“ která začíná pod spodní čelistí a dosahuje až k hrudní kosti. Hrudní končetiny jsou porostlé bohatou srstí ze všech stran, na jejich přední straně je však trochu kratší. Na pánevních končetinách začíná hladká srst pod úrovní hlezna, je však jen na jejich přední straně, zadní strana má bohaté praporce až na tlapky.

Zbarvení

tmavě hnědá jednotného odstínu. Bílá skvrna na hrudi se považuje za chybu.

Ostatní

Kohoutková výška

psi: 53 – 59 cm

feny: 51 – 56 cm

Chyby

všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Vady

• bílá skvrna na hrudi
• zbarvení světlého odstínu
• světlé oko
• srst se strukturou vlny
• praporce na přední straně hlezen
• krátká srst na přední straně hrudních končetin
• otevřená tlapka
• srst na ocase tvoří vlajku
• dlouhá srst v obličeji
• bílé tlapky

Poznámka: všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz