Bišonek

Bišonek – popis plemene

Bišonek je malý, veselý a hravý pes s čilou povahou. Má středně dlouhou tlamu, dlouhou, velmi vlnitou srst, s tvarem chlupů připomínající vývrtku. Srstí se podobá mongolské koze. Hlava je nesena vysoko a hrdě, oči jsou tmavé a mají silný výraz a jejich pohled je živý. Hlava je v harmonickém poměru s tělem. Lebka na omak spíše plochá, třebaže díky bohaté srsti vypadá kulatá. Mozkovna je delší než tlama. Stop je málo vyjádřen. Nosní houba je dobře zaoblená, sytě černá, jemného zrnění a lesklá.

Tlama nesmí být silná ani těžká, ale ani nesmí být špičatá. Prohlubeň mezi nadočnicovými oblouky je málo patrná. Pysky jsou tenké, poměrně suché, i když méně než u šiperky. Dosahují právě tak daleko, aby byl překryt spodní pysk, ale nikdy ne těžké nebo visící pysky, až ke koutku pysků jsou normálně černě pigmentovány. Dolní pysk nesmí být příliš těžký ani viditelný, ani povolený, při uzavřené tlamě nesmí být vidět sliznice. Čelisti mají normální skus, což znamená, že řezáky dolní čelisti stojí bezprostředně proti zubům a těsně za špičkami zubů horní čelisti.

Podoba Bišonka

Líce jsou ploché, a ne příliš svalnaté. Tmavé oči jsou lemovány, pokud možno tmavými víčky a jsou spíše kulaté, ne mandlového tvaru a nejsou šikmo uložené a jsou živé, ne příliš velké a není vidět bělmo. Nejsou příliš velké ani vystupující jako u belgického grifonka a pekingského palácového psa. Oční jamky nevystupují, oční bulvy nesmí přehnaně vystupovat. Uši jsou visící, bohatě pokryté dlouhou a jemně kučeravou srstí. Je-li vzbuzena pozornost psa, směřují spíše dopředu, ale tak, že se jejich přední okraj dotýká lebky a šikmo neodstává. Ušní boltce nesmí dosahovat až k nosní houbě jako u pudla, ale musí končit v polovině délky tlamy. Uši jsou mimochodem mnohem méně široké a tenčí než u zmíněného plemene.

Krk je opravdu dlouhý a je nesen vysoko a hrdě. Je kulatý a u mozkovny štíhlý, poté se postupně rozšiřuje a plynule přechází do plecí. Jeho délka odpovídá zhruba třetině délky trupu (11 cm ze 33 cm u psa vysokého 27 cm), vezmeme-li za vztažný bod místo, kde vrcholky lopatek stojí proti kohoutku.

Tvar trupu

Bedra jsou široká a svalnatá, lehce klenutá. Záď je lehce zaoblená, hruď je dobře vyvinutá, hrudní kost vyjádřená, falešná žebra jsou zaoblená a nekončí náhle. Hrudní koš je poměrně velké hloubky. Slabiny jsou dobře přitaženy k břichu. Kůže je tenká, a ne příliš volná, to propůjčuje psovi vzhled poněkud podobný chrtům. Ocas je nasazen poněkud hlouběji pod linií hřbetu, než je tomu u pudla. Ocas je obvykle nesen vysoko a odvážně nad hřbetem, na úrovni páteře, aniž by byl zatočen. Není kupírovaný a nesmí se dotýkat hřbetu, bohatá srst ocasu však smí spadat na hřbet.