Saint-germainský ohař

F.C.I. – Standard	č. 115 / 05:05:2003 / F
ZEMĚ PŮVODU	Francie
KATEGORIE	Psí plemena
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU	25.3.2003
VYUŽITÍ	Stavěcí pes (ohař) užívaný především pro lov pernaté, ale který může lovit i srstnatou.
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina	7. Skupina – Ohaři
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce	1. Kontinentální ohaři
Pracovní zkouška	Ano

Saint-germainský ohař je potomek psů, kteří vzešli z křížení pointera a krátkosrstého ohaře. Plemeno bylo vyšlechtěno okolo roku 1830 v královském psinci v Compiegne, později v St. Germain en Laye. Tento pes byl velmi oblíben až do počátku XX. století, byl to nejčastěji vystavovaný ohař na prvních výstavách psů, rovněž na první výstavě psů v Paříži roku 1863. Chovatelský klub plemene byl založen v roce 1913.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Saint-germainský ohař – popis plemene

Saint-germainský ohař je středně velký pes s linií cranio-faciální rovnoběžnou nebo mírně rozbíhavou, se stopem středně výrazným. Kostra je dosti silná, svalstvo uzpůsobené k práci vyjadřuje odolnost. Jeho zbarvení je bílé a plavé, bez přítomnosti černé. V pohybu je jeho ocas středně pohyblivý a jeho cval pravidelný a pružný. Je to především lovec, je velmi dobře socializovatelný, vyvážený v povaze, přátelský a při výcviku na něj nelze chvátat. Je snadno cvičitelný. Je použitelný ve všech terénech, loví vášnivě bažanty, koroptve sluky. Zvěř přináší s jemným stiskem. Jelikož je velmi závislý na člověku, vyhovuje mu život v rodině.

Mozkovna je mírně klenutá, v zadní části oválná, s výrazným týlním hrbolem. Nadočnicové oblouky jsou málo výrazné. Stop je málo výrazný, nosní hřbet je rovný nebo velmi lehce klenutý, je stejně dlouhý, jako mozkovna. Nos je široký, s dobře otevřenými nozdrami, tmavě růžový. Pysky zakrývají kompletně spodní čelist. Jsou dost jemné a není na nich žádná černá skvrna.

Čelisti jsou silné, stejně dlouhé, zuby jsou silné, správně postavené, mají nůžkový skus. Patro je bez přítomnosti černých skvrn. Oči jsou pěkně otevřené, dosti velké, zlatožluté, dobře umístěné v očních důlcích. Pohled je milý a přátelský. Uši jsou zavěšené, nasazené v linii očí, nepříliš dlouhé. Na boltci je podélný záhyb. Na koncích jsou zaoblené a jsou neseny mírně odstálé od hlavy. Krk je svalnatý, dosti dlouhý, mírně klenutý, velmi malý lalok je tolerován.

Tvar trupu

Hřbet je vodorovný, bedra dost krátká, široká a silná. Záď je mírně spáditá, hrudník dlouhý, hluboký a široký. Předhrudí je středně výrazné. Žebra jsou dlouhá a klenutá. Břicho je mírně vtažené, pozvolna přechází v hrudník, není patrný žádný předěl. Hrudník je dlouhý, slabiny krátké. Ocas je nasazen dosti nízko, nepřesahuje přes hlezenní kloub, je silný u kořene a ke špičce se zužuje; v pohybu je nesen horizontálně.

Postavení končetin

Přední končetiny – Lopatka je dlouhá a šikmá, osvalená tak, jak odpovídá psu, pohybujícímu se cvalem. Rameno je mírně šikmé, předloktí je silné, svalnaté, kolmé. Metakarpus je krátký, velmi málo šikmý při pohledu z boku. Přední tlapka je protáhlá, prsty jsou sevřené, drápy velmi světlé, téměř bílé. Polštářky odolné. Zadní končetiny jsou kolmé k zemi, při pohledu zezadu. Stehno je dlouhé a velmi svalnaté. Nadkolení je velmi svalnaté, hlezno široké a v ose těla. Metatarsus je krátký, svislý, suchý. Zadní tlapka je stejná jako přední, normální pohyb je cval, musí být pružný, vyvážený a pravidelný; jeho amplituda je střední. Při všech typech pohybu je hlava nesena mírně nad hřbetní linií, nikdy ne nízko. Saintgermainský ohař dobře zabírá terén, kterému přizpůsobuje svůj pohyb. Kůže je spíše jemná.

Osrstění plemene

Srst je krátká, nepříliš jemná. Matně bílá s oranžovými (plavými) plotnami, slabé stříkání je tolerováno, ale je nežádoucí. Ucho je plavé. Nepatrný náznak bílé na něm je tolerován, ale je nežádoucí.

Výška psa v kohoutku

Kohoutková výška psa je 56 – 62 cm, feny 54 – 59 cm. Pro zvlášť kvalitní jedince platí tolerance + 2 cm. Všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti.

Mozkovna: příliš široká
Oči: malé, se zlým pohledem, citrónové
Uši: stočené jako u honičů
Záď: příliš spáditá
Tlapky: otevřené, přítomnost paspárků

Vylučující vady

Jedinec bázlivý či agresivní
Chybění typu (všichni jedinci, jejichž charakteristika neodpovídá tomu, jak mají vypadat)
Přítomnost černé, zejména na:
Nose
Pyskách
Patře
Očích (hnědé oko je rovněž vylučující)
Drápech
Chybění více jak jednoho zubu, s výjimkou PM1, předkus, podkus, špatná pozice zubů
Výška mimo hranice, stanovené standardem

Všichni psi s patrnou fyzickou anomálií budou vyloučeni.

Poznámka: Psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz