Haldenův honič, plemena psů od A do Z

F.C.I. – Standard	č. 267 / 09. 08.1999 / F
ZEMĚ PŮVODU	Norsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU	09. 08. 1999
KATEGORIE	Psí plemena
VYUŽITÍ	Honič
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina	6. Skupina – Honiči + barváři a příbuzná plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce	1. Honiči
Pracovní zkouška	Ano

Haldenův honič, nebo také Haldenský honič je přátelské a milé plemeno psa, které je vůči svému majiteli a příslušníkům rodiny chová bezmeznou poslušnost. Lze ho tedy řadit i k společenským plemenům. Mezi odborníky však převládá názor, že lovecký pes nesmí být psem rodinným. Údajně tím klesá jeho výkonnost.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Haldenův honič- popis plemene

Psí plemeno Haldenův honič má tělo obdélníkového rámce, je hrdý, silný, ne však těžký. Hlava je suchá a středně velká. Mozkovna dosahuje správných proporcí, při pohledu zepředu i z boku mírně klenutá a týlní hrbol je dobře patrný. Stop není příliš strmý. Nosní houba je černá, nozdry široce otevřené. Čenichová partie není moc krátká, nosní hřbet je rovný. Pysky jsou spíše sušší, zuby mají nůžkový skus, kompletní chrup. Líce jsou relativně ploché, oči tmavě hnědé, středně velké, mají klidný pohled. Uši jsou zavěšené ani moc vysoko, ani příliš nízko, při natažení směrem dopředu musí dosahovat do poloviny čenichové partie. Krk je dost dlouhý, silný, suchý, bez náznaku laloku.

Tvar trupu

Horní linie je rovná, hřbet je silný. Bedra jsou široká a osvalená. Záď je mírně šikmá, hrudník hluboký, s dobře klenutými žebry; nemá sudovitý průřez. Poslední žebra musí být obzvláště dobře vyvinutá. Břicho je velmi mírně vtažené. Ocas není nasazen ani moc vysoko, ani moc nízko, je spíše silný, směrem ke špičce se zeštíhluje. Nesen je spíše nízko.

Postavení končetin

Haldenův honič má hrudní končetiny rovné a suché, se silnými kostmi. Lopatkové kosti jsou dlouhé a šikmo uložené, osvalené. Jejich vrcholky nepřesahují nad hřbetní linii. Předloktí je rovné a suché. Metakarpus je mírně šikmý. Tlapky mají oválný tvar, jsou uzavřené a prsty jsou upřednostňovány sevřené, dobře osrstěné mezi prsty. Stehna jsou silná a svalnatá, podkolení dlouhé. Hlezna jsou suchá a silná, rovně postavená a správně zaúhlená. Zadní tlapky jsou stejné jako přední. Paspárky jsou přípustné, ale nejsou žádoucí. Pohyb je lehký, končetiny se pohybují v ose, pokrývají dobře terén.

Osrstění plememe

Srst je hustá a velmi uzavřená, rovná, s bohatou podsadou. Zbarvení srsti je bílé s černými znaky, výrazné pálení na hlavě, na končetinách a někdy též mezi bílým základem a černými znaky. Černá nesmí převládat a drobné černé nebo červené stříkání je považováno za chybu.