plemena psů - bígl
F.C.I. – Standard č. 161 / 24. 07. 2000/ GB
ZEMĚ PŮVODU Velká Británie
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 24.06.1987
VYUŽITÍ Honič
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 6. Skupina – Honiči + barváři a příbuzná plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 1. Honiči
Pracovní zkouška Ano

 

Bígl je plemeno psa robustní, je to kompaktní pes, který působí dojmem kvality, aniž by působil dojmem hrubosti. Obecně je bígl veselý pes určený původně k lovu především zajíců, jejichž stopu dokáže sledovat. Neohrožený, velmi činorodý, vytrvalý a cílevědomý. Bystrý, inteligentní a vyrovnané povahy. Laskavý a pohotový, bez známek agresivity nebo bázlivosti. Původem je plemeno z Velké Británie, ale zmínky jsou již z dob starověkého Řecka. Jedná se o nejstaršího a nejmenšího honiče. Název beagle je patrně odvozen od staroanglického slova „begle“, nebo od keltského výrazu „beag“ či od starofrancouzského slova „beigh“. Všechny tři výrazy odpovídají pojmu „malý“. Byl oblíbeným loveckým psem i v královské rodině.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Bígl – popis plemene

Bígl má postavu střední délky a je silná, aniž by byla hrubá, u fenky jemnější, bez vrásek nebo záhybů na hlavě. Mozkovna je mírně klenutá, středně široká, s lehce naznačeným týlním hrbolem. Stop je výrazný; pokud možno přesně půlí vzdálenost mezi týlem a špičkou čenichu.  Nosní houba je široká, přednostně černá, ale u psů se světlejším zbarvením je přípustná i slabší pigmentace. Široce otevřené nozdry. 

Tlama není špičatá, pysky jsou přiměřeně převislé. Čelisti má silné, s dokonalým, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní řezáky těsně překrývají dolní řezáky a jsou posazeny v čelistech kolmo. Oči jsou tmavě hnědé nebo oříškově hnědé, dosti velké, nejsou ani hluboce uložené, ani vystouplé, poměrně daleko od sebe posazené, s mírným, milým výrazem. Uši jsou dlouhé, na špičkách zaoblené. Natažené dopředu sahají téměř ke konci čenichu. Nízko nasazené, jemné, nesené visící a ladně přiléhající k lícím. Krk je dostatečně dlouhý, umožňující psovi snadnou práci na stopě s nízkým nosem, lehce klenutý, s volnější kůží na hrdle.

 

Bígl – tvar trupu

Horní linie je rovná a vodorovná, bedra jsou krátká, dobře vyvážená, silná a pružná. Hrudník dosahuje až pod úroveň loktů. Žebra dobře klenutá a dosahující daleko dozadu. Břicho není přehnaně vtažené. Ocas je silný, střední délky. Vysoko nasazený, nesený vesele, nikoli však stočený nad hřbet ani od kořene nesměřuje kupředu. Dobře osrstěný zejména na spodní straně.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou rovné, umístěné správně pod psem, dobré substance, s kulatými kostmi, směrem k tlapám se nezužují. Plece jsou dobře skloněné dozadu, ne přehnaně těžké. Lokty jsou pevné, nejsou vtočené dovnitř ani vytočené ven. Výška k lokti odpovídá zhruba polovině kohoutkové výšky. Zápěstí je krátké. Pánevní končetiny – Stehna jsou dobře osvalená, kolena dobře zaúhlená. Hlezna pevná, nízko postavená a navzájem rovnoběžná. Tlapy jsou pevné a dobře uzavřené. Prsty klenuté a opatřené silnými polštářky. Ne zaječí tlapky. Drápy krátké. Rovný hřbet, bez známek vlnění. Dlouhý krok je volný, dosahuje rovně daleko dopředu bez nadměrně vysoké akce; Hnací impuls vychází z pánevních končetin. Pohyb pánevních končetin by neměl být úzký, hrudní končetiny nepádlují ani se nekříží.

OSRSTĚNÍ

Srst Bígla je krátká, hustá a odolná proti počasí. Jakákoliv barva uznaná pro honiče s výjimkou játrové. Špička ocasu bílá.

Výška plemene

Bígl má minimální požadovanou kohoutková výška je 33 cm (13″)  a naopak maximální povolenou kohoutkovou výškou je 40 cm (16″). Každá odchylka od výše jmenovaných bodů se musí posuzovat jako vada, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru k jejímu stupni závažnosti a k jejímu vlivu na celkový zdravotní stav a pohodu psa

Diskvalifikován musí být každý pes, u kterého se zřetelně projevují fyzické abnormality nebo poruchy chování.

Poznámka: psi musí vykazovat dvě viditelně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz