F.C.I. – Standard

č. 20 / 24.01.1996 / F

ZEMĚ PŮVODU

Francie

DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU

24.1.1996

VYUŽITÍ

Tento pes je používán pro pěší lov se střelnou zbraní i pro lov parforsní. Jeho střední vzrůst a lehkost z něj dělají výborného pomocníka který může pracovat jak ve smečce, tak samostatně a je schopný prohledávat i velmi obtížný terén. Je předurčen k lovu zajíce, ale je používán také k lovu srnčí nebo černé zvěře.

KLASIFIKACE F.C.I. Skupina

6. Skupina – Honiči + barváři a příbuzná plemena

KLASIFIKACE F.C.I. Sekce

1. Honiči

Pracovní zkouška

Ano

 

 

Všeobecně

Krátký výtah z historie

Tento pes, pocházející z Ariege, je produktem křížení místního regionálního honiče s plemenem čistokrevným, patrně gaskoňským nebo gaskoňsko-saintongeoiským honičem. Vzhledově si zachoval typ tohoto čistokrevného plemene, avšak ne tak čistý, celkově je menší a lehčí.

Celkový vzhled

Jedná se o lehkého honiče střední velikosti, je elegantní a vznešený;

Použití

Vzhledem ke svému původu je tento pes použitelný jako velmi dobrý honič, velmi iniciativní a podnikavý. Je vybaven krásným hlasem a rychlým vedením (sledované zvěře – p.p.).

Povaha

Je milý a společenský, dobře se drží ve smečce.

HLAVA

Mozkovna

z pohledu zepředu mírně klenutá, nepříliš široká. Týlní hrbol je nevýrazný. Při pohledu seshora má mozkovna tvar protáhlého oválu. Fronta je plná, nadočnicové oblouky jsou málo výrazné.

Stop

je nevýrazný;

Nos

je černý, velký, nozdry jsou široké;

Pysky

jsou napjaté, spíše slabé. Horní těsně překrývá spodní čelist, ale nadává čenichu špičatý profil.

Nosní hřbet

je rovný nebo mírně klenutý, stejně dlouhý jako mozkovna;

Čelisti

skus je nůžkový, zuby jsou dobře postaveny v dásních;

Líce

jsou suché;

Oči

jsou dobře otevřené, hnědé; víčka nejsou volná; pohled je bystrý;

Uši

jsou jemné, pružné, stáčejí se, mají dosahovat k začátku nosu, a nemají přesahovat jeho konec; ucho je úzké a zavěšené těsně pod linií očí;

Krk

je štíhlý, spíše slabý, dlouhý, klenutý;

TRUP

Hřbet

svalnatý a pevný;

Bedra

jsou dobře spojená s hřbetem, mírně klenutá;

Záď

téměř vodorovná;

Hrudník

je dlouhý, středně klenutý, dosahuje k lokti;

Žebra

jsou dlouhá, středně klenutá;

Slabiny

jsou ploché nebo mírně vtažené;

Prut

je dobře nasazený, ke konci se zeštíhluje, dosahuje k patnímu kloubu; nesený je šavlovitě;

Končetiny

Hrudní končetiny

přední nohy jsou silné.

Lopatka

je středně šikmě uložená, dobře osvalená, ne však hrubá;

Lokty

přiléhají k tělu;

Tlapky

mají tvar prodlouženého oválu, „zaječí“; prsty jsou sevřené a suché;

Polštářky a drápy jsou černé;

Pánevní končetiny

zadní nohy jsou dobře utvářené, dobrých proporcí;

Stehno

je dost dlouhé, svalnaté, ne však příliš;

Hlezno

postavené v ose těla;

Pohyb

je pružný a lehký;

OSRSTĚNÍ

Srst

je krátká, jemná, přiléhavá;

Zbarvení

bílá a jasně černá s dobře ohraničenými konturami; někdy je přítomno stříkání; pálení na lících a nad očima (čtyřočák);

Kůže

slabá, pružná, nepřiléhá sice těsně k tělu, ale neumožňuje vytvoření laloku nebo vrásek; viditelné sliznice jsou černé;

Ostatní

Kohoutková výška je stanovena v rozmezí

psi 52 – 58 cm

feny 50 – 56 cm

Chyby

všechny odchylky od tohoto standardu musí být považovány za chyby a musí být penalizovány podle stupně jejich závažnosti;

 

  • Hlava mozkovna příliš krátká nebo příliš protáhlá
  • uši příliš ploché, hrubé, špatně zavěšené, příliš dlouhé nebo příliš krátké;
  • čenich příliš hranatý;
  • patrné vrásky nebo lalok;
  • oko kulaté, spojivky viditelné;
  • těloměkká hřbetní linie; spáditá záď;
  • celkově hrubý jedinec;
  • zakřivený prut;
  • končetiny slabé kosti; otevřená tlapka; sbíhavá hlezna;
  • povaha nedůvěřivý jedinec;

    Vylučující vady

  • chybějící typ;
  • každé jiné zbarvení, než výše uvedené;
  • světlé oči;
  • těžké anatomické vady;
  • viditelné invalidní změny;
  • bázlivý nebo agresivní jedinec;
  • předkus nebo podkus;

Poznámka: Všichni psi musí mít obě normálně vyvinutá varlata kompletně sestouplá v šourku;

Zdroj: www.cmku.cz