F.C.I. – Standard

č. 257 / 16.06.1999 / GB

ZEMĚ PŮVODU

Japonsko

DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU

15.06.1992

VYUŽITÍ

Lovecký pes pro lov ptáků a malých zvířat. Společenský pes.

KLASIFIKACE F.C.I. Skupina

5. Skupina – Špicové a primitivní plemena

KLASIFIKACE F.C.I. Sekce

5. Asijští špicové a příbuzná plemena

Pracovní zkouška

Ne

 

 

Všeobecně

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ

shiba-inu je původním japonským plemenem již od dávných dob. Slovo „shiba“ znamená „malý“, „malý pes“. Původním areálem shiby byly hornaté oblasti proti Japonskému moři a shiba byla užívána jako lovecký pes pro lov malých zvířat a ptáků. V plemeni se projevovaly malé rozdíly podle jednotlivých oblastí, kde byly shiby chovány. Když byli v období let 1868-1912 dováženi z Anglie angličtí setři a pointři, lov se stal v Japonsku sportem a křížení těchto anglických plemen se shibami bylo obvyklé.

Čistokrevné shiby začaly být vzácné, takže v letech 1912-1926 se čistokrevné shiby omezené jen na tyto oblasti téměř přestaly vyskytovat. Lovci a další zainteresované osoby se o záchranu čistokrevných shib začali zajímat kolem roku 1928, a záchrana omezeného počtu čistých krevních linií tak začala. Standard plemene byl unifikován v roce 1934. V roce 1937 byla shiba prohlášena za „národní památku“, a poté bylo plemeno chováno a šlechtěno až do podoby vynikajícího plemene, jak jej známe dnes.

CELKOVÝ VZHLED

malý pes, dobře vyvážený, s dobrou kostrou a dobře vyvinutým osvalením. Silná konstituce. Pohyb rychlý, volný a krásný.

DŮLEŽITÉ POMĚRY

poměr kohoutkové výšky k délce těla je 10:11.

POVAHA / TEMPERAMENT

věrný, učenlivý, rozumný, velmi pozorný.

HLAVA

Lebka

široké čelo.

Stop

dobře patrný, se slabou rýhou.

Nos

žádoucí je černá barva nosní houby. Nosní hřbet je rovný.

Tlama

středně silná, zužující se.

Pysky

těsně přiléhající.

Čelisti/Zuby

silné zuby, nůžkový skus.

Líce

dobře vyvinuté.

Oči

poměrně malé, trojúhelníkové, tmavě hnědé. Vnější koutky očí jsou lehce zvednuté.

Uši

poměrně malé, trojúhelníkové, maličko nakloněné vpřed, pevně vztyčené.

KRK

silný, mohutnější, v dobré rovnováze s hlavou i tělem.

TRUP

Hřbet

rovný a silný.

Bedra

široká a osvalená.

Hrudník

hluboký, žebra středně vyklenutá.

Spodní linie

dobře vtažené břicho.

OCAS

vysoko nasazený, silný, nesen silně zatočený nebo v srpovitém oblouku nad hřbetem. Pokud je natažen, špička dosahuje téměř k hleznům.

Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY

při pohledu zpředu jsou hrudní končetiny rovné.

Rameno

ramenní lopatka mírně strmá

Loket

těsně přiléhající k trupu.

Stehna

dlouhá.

Bérce

krátké, ale dobře vyvinuté.

Hlezna

silná a pevná.

TLAPKY

prsty těsně uzavřené a dobře klenuté. Polštářky tvrdé a pružné. Drápky tvrdé a žádoucí je tmavá barva.

POHYB

lehký a čilý.

OSRSTĚNÍ

SRST

krycí srst je hrubá a rovná, podsada měkká a hustá. Srst na ocasu je maličko delší a odstávající.

BARVA

červená, černá s pálením, sezamová, černě sezamová, červeně sezamová.

Popis sezamové barvy:

  • sezamová: rovnoměrná směs bílých a černých chlupů.
  • černě sezamová: více černých než bílých chlupů.
  • červeně sezamová: základní barvou srsti je červená, je smíchána s černými chlupy.

 

Všechny výše zmíněné barevné rázy musí mít „urajiro“.

Urajiro

bělavá srst na stranách tlamy a na lících, na spodní straně čelisti a krku, na hrudníku a břichu, na spodní straně ocasu a na vnitřní straně končetin.

Ostatní

Výška v kohoutku

Psi: 40 cm.

Feny: 37 cm.

Tolerance ± 1,5 cm.

VADY

jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

  • psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ.
  • předkus nebo podkus.
  • chybí více zubů.
  • plachost

VYLUČUJÍCÍ VADY

  • uši nejsou vztyčené.
  • svěšený ocas nebo krátký ocas.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz