F.C.I. – Standard

č. 94 / 03.11.1999 / GB

ZEMĚ PŮVODU

Portugalsko

DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU

25.09.1967

VYUŽITÍ

Toto plemeno je rozšířeno především na severu země. Vzhledem ke svým fyzickým dispozicím jsou tito psi vhodní pro lov králíků, a to samostatně nebo ve smečce. Proto jsou také někdy nazýváni „králičími psy“. Jsou také oceňováni jako dobří hlídači.

KLASIFIKACE F.C.I. Skupina

5. Skupina – Špicové a primitivní plemena

KLASIFIKACE F.C.I. Sekce

7. Primitivní typy k loveckému upotřebení

Pracovní zkouška

Ne

 

 

Všeobecně

PORTUGALSKÝ PODENGO STŘEDNÍ

 

CELKOVÝ VZHLED

střední velikost i hmota těla, dobře vyvážené proporce, dobré osvalení, silná kostra.

POVAHA / TEMPERAMENT

velmi živý a chytrý pes, nenáročný a odolný.

HLAVA

Hlava

suchá, ve tvaru čtyřbokého jehlanu s širokou základnou, poměrně výrazně se zužuje ke špičce tlamy. Podélné osy lebky a tlamy jsou divergentní.

Lebka

plochá, v profilu téměř rovná. Výrazné nadočnicové oblouky. Čelní rýha sotva znatelná. Oblast mezi ušima plochá. Týlní kost výrazná.

Stop

sotva patrný.

Nos

zužující se k mírně vystupující špičce, přední rovina nosu je mírně šikmá, barva nosní houby je vždy tmavší než barva srsti.

Tlama

nosní hřbet zakulacený (v průřezu), při pohledu z profilu rovný. Tlama je kratší než lebka a v kořeni širší než na špičce.

Pysky

těsně přiléhající, tenké, pevné a horizontální.

Čelisti/Zuby

pravidelný, silný, bílý chrup. Normální skus.

Oči

s velmi živým výrazem, sotva vystupující z očních důlků. Barva se mění v souladu s barvou srsti od medové do oříškově hnědé. Oči jsou malé a šikmo posazené, barva očních víček je tmavší než barva srsti.

Uši

nasazené středně vysoko a šikmo, nesené vztyčeně, velmi pohyblivé. V afektu nesené vertikálně vpřed. Trojúhelníkového tvaru, v bázi široké, zužující se ke špičce. Kůže ucha je tenká. Délka ucha je výrazněji větší než jeho šířka v bázi (místě nasazení).

KRK

harmonický přechod od hlavy k trupu, rovný, přiměřené délky, silný a dobře osvalený. Bez laloku.

TRUP

Hřbetní linie

rovná nebo mírně vyklenutá.

Hřbet

dlouhý, rovný nebo mírně spáditý.

Bedra

rovná nebo mírně vyklenutá, široká a osvalená.

Záď

střední délky, široká a dobře osvalená. Rovná nebo mírně spáditá.

Hrudník

předhrudí mírně zdůrazněné, osvalené, nepříliš široké. Hrudník hluboký a dlouhý, střední šířky. Dlouhá sternální oblast stoupá k zadní části těla. Žebra jen málo vyklenutá, šikmá.

Břicho/Slabiny

suché, s mírným vtažením břicha.

Spodní linie

mírně stoupající.

OCAS

nasazený spíše vysoko než nízko, silný, tlustý, střední délky, zužující se ke špičce. V klidu svěšený mezi pánevními končetinami, se špičkou mírně stočenou vzhůru, v pohybu nesený horizontálně a mírně stočený vzhůru nebo nesený srpovitě stočený vzhůru, ale nikdy zatočený do kroužku.

Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY

při pohledu zpředu a ze strany vertikální a rovné, dobře osvalené a suché.

Rameno a nadloktí

dlouhé a šikmé, silné a dobře osvalené, v ramenním klubu je tupý úhel.

Předloktí

vertikální, dlouhé a osvalené.

Kloub nadprstí

suchý, ne příliš výrazný.

Nadprstí

silné, krátké, mírně šikmé.

Tlapky

kulaté, dlouhé, silné, těsně k sobě přiléhající a silně vyklenuté prsty. Drápky silné, krátké, nejlépe tmavé. Polštářky tvrdé a odolné.

PÁNEVNÍ KONČETINY

při pohledu zpředu a ze strany rovné a paralelní, dobře osvalené a suché.

Stehna

dlouhá, středně široká, osvalená.

Bérce

dlouhé, šikmé, silné, osvalené, suché.

Hlezenní klouby

středně vysoko posazené, suché a silné, zaúhlené v tupém úhlu.

Hlezna

s dobrou kostrou, krátká, šikmá, bez paspárků.

Tlapky

kulaté, dlouhé, silné, těsně k sobě přiléhající a silně vyklenuté prsty. Krátké, silné, nejlépe tmavé drápky. Tvrdé a odolné polštářky.

POHYB

rychlý a lehkonohý.

KŮŽE

sliznice nejlépe černě pigmentované, v každém případě však tmavší než barva srsti. Kůže tenká a těsně přiléhající.

OSRSTĚNÍ

SRST

krátká nebo dlouhá srst, střední tloušťky, krátkosrstá varieta má hladkou srst, dlouhosrstá varieta má drátovitou srst (podobnou štětinám divočáka). Krátká srst je hustší než dlouhá. U dlouhosrsté variety je pod spodní čelistí znatelná „bradka“. Bez podsady.

BARVA

převládající barvy jsou žlutá, béžová (od světlé po velmi tmavou) a černá (vybledlá či vyrudlá), mohou či nemusí být bílé znaky, nebo bílá jako základní barva se znaky ve výše uvedených barvách.

Ostatní

Výška v kohoutku

40 – 55 cm

Hmotnost

16 – 20 kg

VADY

jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

VYLUČUJÍCÍ VADY

  • agresivita nebo bázlivost.
  • celkový vzhled: jakákoliv známka křížení se španělským galgem nebo perdigueirem (portugalským ohařem).
  • čelisti: nesprávný skus, špatně usazené zuby.
  • oči: rozdílných barev.
  • uši: klopené nebo překlopené.
  • krk: klenutý.
  • trup: hřbetní linie výrazně klenutá.
  • záď: přehnaně spáditá.
  • břicho: příliš vtažené.
  • ocas: zatočený.
  • paspárky: nežádoucí (ovlivňují známku psa).

 

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

PORTUGALSKÝ PODENGO VELKÝ

Charakteristiky velkého podenga, v zemi původu téměř vyhynulé variety, jsou téměř shodné s charakteristikami středního podenga, s následujícími výjimkami

Celkový vzhled

silný pes se spoustou hmoty, především užívaný při lovu jelenů.

Výška v kohoutku

55 – 70 cm.

PORTUGALSKÝ PODENGO MALÝ

Charakteristiky malého podenga jsou také téměř shodné s charakteristikami středního podenga, s následujícími výjimkami

Celkový vzhled

malý pes poněkud protažených proporcí, který je užíván pro lov králíků stejně jako pro vyhánění králíků z nor.

Lebka

plochá nebo mírně vyklenutá.

Trup

délka těla přesahuje kohoutkovou výšku.

Končetiny

krátké. Předloktí rovné nebo maličko stočené z vnějšku dovnitř po celé délce.

Výška v kohoutku

20 – 30 cm.

Hmotnost

4 – 5 kg.

Zdroj: www.cmku.cz