plemena psů - peruánský naháč
F.C.I. – Standard č. 310 / 25. 04. 2001 / D
ZEMĚ PŮVODU Peru
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 13.03.2001
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 5. Skupina – Špicové a primitivní plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 6. Primitivní typy
Pracovní zkouška Ne

 

Peruánský naháč byl podle odborníků dovezen do Peru v robě čínského přistěhovalectví, krátce poté, co peruánský prezident Don Ramń Castilla vyhlásil zákon o zrušení otroctví černochů. Jiní vědci naproti tomu předpokládají, že tento pes pochází z afrického kontinentu a do Peru byl dovezen Nomády, kteří se do Ameriky dostali i se svými neosrstěnými psy. Dalším možností by bylo, kdybychom přítomnost těchto psů vysvětlovali příchodem člověka a jeho psů přes Beringovu úžinu z Asie do Ameriky.

V současnosti existují kromě všemožných spekulací i určité důkazy – například zobrazení psů na keramických předmětech různých civilizací z doby před vznikem incké říše (Virus, Mochica, Chancay, Chancay pod livem Tiahuanacoide a Chimu). V mnoha případech zahání neosrstěný pes pumu, hada nebo sokola. Výjevy se sokolem jsou nejvýraznější v kultuře Chancay. Z těchto vyobrazení lze vyvodit závěr, že bezsrstý pes se objevil v archeologickém období před vznikem incké říše, tedy zhruba v době 300 let před naším letopočtem až 1400 našeho letopočtu.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Peruánský naháč – popis plemene

Peruánský naháč je elegantní a štíhlé plemeno psa, jehož vzhled vyjadřuje rychlost, sílu a harmonii. Nikdy nesmí působit hrubým dojmem. Charakteristickým základním znakem tohoto plemene je chybějící srst na celém těle. Další zvláštností je téměř vždy neúplný chrup. Je ušlechtilé povahy a velmi oddaný své rodině, vůči cizím je rezervovaný, je živý, ostražitý a je to dobrý hlídač. Kohoutková výška je k délce těla v poměru 1 : 1; u fen může být trup poněkud delší než u psů. Povahou je ušlechtilý a velmi oddaný ke své rodině, přitom živý a bystrý, vůči cizím se jeví jako nedůvěřivý a ostražitý.

Hlava je lupoidního tvaru, mozkovna středních proporcí. Rovnoběžník (horní linie obrysu tlamy a mozkovny jsou rovnoběžné), lehce rozbíhavé linie jsou přípustné. Při pohledu shora je lebka široká, směrem k nosu se zužuje. Nadočnicové oblouky jsou středně vyvinuty. Týlní hrbol je málo vyjádřen. Stop má čelní sklon málo vyjádřený (zhruba 140°). Barva nosní houby musí ladit s různými barvami kůže. Horní linie tlamy je při pohledu z profilu rovná. Pysky musí být co nejnapjatější a musí přiléhat k dásním.

Řezáky vykazují nůžkový skus a špičáky jsou normálně vyvinuty; chybění jednoho nebo všech premolárů nebo molárů je přípustné. Dolní čelist je málo vyvinutá. Líce jsou normálně vyvinuty. Oči mají bystrý a inteligentní výraz; oči musí být střední velikosti, lehce mandlového tvaru, nesmí ležet příliš hluboko v očních jamkách, ani nesmí vystupovat; musí být uloženy normálně a stejnoměrně, tzn. nesmí být příliš uloženy blízko u sebe, ani příliš daleko od sebe; barva se může lišit počínaje černou přes všechny odstíny hnědé až po žlutou; barva musí ladit s barvou kůže; obě oči vždy musí být stejné barvy. Barva očních víček dosahuje od černé po růžovou u psů se světlou obličejovou částí hlavy; světlé barvy a růžová jsou přípustné, ale nejsou žádoucí.

Je-li vzbuzena pozornost psa, musí být uši vzpřímené; v klidu jsou naproti tomu složeny dozadu; uši jsou středně dlouhé; v nasazení jsou uši široké a ke konci se postupně zužují a vybíhají téměř do špičky. Nasazení ucha začíná v horní oblasti lebeční a poté vede stranou a končí šikmo; jsou-li uši postaveny, tvoří osy uší proměnlivý úhel o velikosti zhruba 90°. Horní linie krku je klenutá (konvexní). Délka je zhruba stejné délky jako hlava. Tvar je téměř kuželovitý (komolý kužel); pružný, dobře osvalený. Kůže je tenká, hladká a pružná, dobře přiléhající k podkoží, žádný lalok.

Tvar trupu

Trup je středních proporcí, horní linie je z profilu rovná, ačkoliv někteří psi vykazují konvexní klenutí v partii hřbetu / beder, které se na úrovni zádi ztrácí. Kohoutek je málo zdůrazněný. Horní linie hřbetu je rovná, dobře vyvinuté hřbetní svalstvo často vystupuje konvexně oboustranně až k oblasti beder. Bedra jsou silná a dobře osvalená, jejich délka dosahuje zhruba 1/5 kohoutkové výšky. Horní linie je lehce konvexní; její sklon vůči horizontále je zhruba 40°; pevná a svalnatá stavba zádi zaručuje dobrý posuv z pánevní končetiny.

Peruánský naháč musí mít hrudník s dobrou, ale ne přehnanou šířkou, jež dosahuje téměř k lokti. Žebra musí být lehce klenutá, nikdy ne plochá; obvod hrudníku měřený za lokty musí být zhruba o 18 % větší než kohoutková výška. Dolní linie z profilu a břicho. Dolní linie opisuje elegantní a dobře zdůrazněnou křivku, která vychází z dolní části hrudníku a probíhá elegantně podél dobře (ale nikoliv přehnaně) vtaženého břicha.

Ocas je hluboko nasazen; v nasazení je silný a zužuje se ke špičce; při vzrušení smí pes nést ocas zahnutý nad linií hřbetu, ale ocas nesmí být zatočen; v klidu ocas spadá dolů a na konci vykazuje lehce nahoru zahnutý háček; ocas bývá někdy vtažený pod břicho; délkou dosahuje téměř k hleznu; ocas musí být nekupírovaný.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou dobře postavené pod trupem, při pohledu zepředu jsou hrudní končetiny svislé a lokty nejsou vytočeny, úhel mezi lopatkou / pažní kostí se pohybuje zhruba mezi 100° a 120°. Při pohledu ze strany je úhel, který svírá přední nadprstí s kolmicí, zhruba 15° až 20°. Tlapy hrudních končetin jsou středně dlouhé a podobají se zaječí tlapce, polštářky tlap jsou silné a odolávají horku, kůže mezi prsty je dobře vyvinutá, u černých psů se přednost dává černým drápům a světlejší psi mají světlé drápy.

Pánevní končetiny – svaly jsou oblé a pružné, křivka hýždí výrazně vystupuje, úhel mezi kyčelní kostí / stehenní kostí se pohybuje zhruba mezi 120° a 130° a úhel mezi stehenní kostí a holení musí být 140°. Při pohledu zezadu musí být pánevní končetiny postaveny svisle, paspárky musí být odstraněny. Tlapy pánevních končetin jsou jako tlapy hrudních končetin. Vzhledem k výše popsanému zaúhlení a struktuře končetin se tito psi pohybují spíše krátkým než rychlým krokem, přitom však současně pružným a pérujícím krokem.

Kůže na celém povrchu těla má být hladká a pružná. Na hlavě a kolem očí a na lících se mohou tvořit oblé, téměř soustředné linie. Bylo zjištěno, že vnitřní i vnější teplota těchto psů odpovídá přesně teplotě jiných plemen, chybějící osrstění způsobuje okamžité a přímé vydávání tepla, přičemž u osrstěných psů se teplo odvádí prostřednictvím srsti přirozeným oběhem vzduchu.

 

Peruánský naháč – osrstění plemene

Srst je aby pes odpovídal svému názvu „naháč“, musí mu srst chybět; zbytky srsti na hlavě a na koncích končetin a ocasu a několik málo chlupů na hřbetě se povoluje. Barva srsti může být od černé u černých psů, přes břidlicově černou, sloní čerň, modročernou, všechny odstíny šedé, tmavě hnědou až po světle plavou. Všechny tyto barvy mohou být jednobarevné nebo se mohou vyskytovat s růžově zbarveným skvrnami kdekoliv na těle.

Kohoutková výška

Kohoutková výška psa a feny se u peruánského naháče dělí na tři velikosti:

  • Malý: od 25 do 40 cm
  • Střední: od 40 do 50 cm
  • Velký: od 50 do 65 cm

 

Hmotnost

Hmotnost psů a fen je v odpovídajícím poměru s velikostí:

  • Malý: od 4 do 8 kg
  • Střední: od 8 do 12 kg
  • Velký: od 12 do 25 kg

VADY

Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru s odchylkou.

  • Zpola vzpřímené uši.
  • Paspárky na pánevních končetinách.

VYLUČUJÍCÍ VADY

  • Předkus nebo podkus.
  • Odchylky čelisti.
  • Visící nebo kupírované uši.
  • Vrozená ztráta ocasu, krátký nebo amputovaný ocas.
  • Nadměrné množství srsti na místech dovolených standardem.
  • Srst na místech, kde ji standard nepovoluje.
  • Albinismus.

Poznámka: Psi musí vykazovat dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se zcela v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz