plemena psů - Laponský ovčák
F.C.I. – Standard č. 284 / 12.03.1999 / GB
ZEMĚ PŮVODU Finsko
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 12.03.1999
VYUŽITÍ Ovčácký pes pro pasení sobů
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 5. Skupina – Špicové a primitivní plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 3. Severští hlídací a pastevečtí psi
Pracovní zkouška Ne

 

Po staletí užívali Laponci psy stejného typu jako je laponský ovčák jako ovčácké psy pro pasení sobů. Psi byli zapisováni do plemenné knihy od 50. let 20. století. V té době byli finský laponský pes (lapinkoira) a laponský ovčák (lapinporokoira) považováni za jedno psí plemeno. Jako samostatné plemeno byl vydělen 10.12.1966, protože bylo uznáno, že se jedná o dvě rozdílná ovčácká plemena.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Laponský ovčák – popis plemene

Laponský ovčák je ovčácký špic střední velikosti, viditelně delší, než je jeho kohoutková výška. Kostra i svaly jsou silné. Pes je dobře osvalený, ale přesto nesmí působit těžkým dojmem. Pohlavní rozdíly musí být patrné. Srst je přizpůsobena severskému klimatu. Délka těla je zhruba o 10 % větší než kohoutková výška. Hloubka těla je polovinou kohoutkové výšky. Povahou je to učenlivý, klidný, přátelský, energický a oddaný. Při práci bez váhání štěká. Hlava je protáhlá, tlama je o trochu kratší než lebka. Lebka je jen mírně konvexní. Čelní vráska je vyznačena a nadočnicové oblouky jsou jasně patrné. Stop je mírně šikmý, nosní houba je nejlépe černá, ale harmonizující s barvou srsti. Nosní hřbet je rovný.

Při pohledu shora i ze strany se tlama postupně zužuje k nosu. Pysky jsou těsně přiléhající, čelisti a zuby jsou silné. Nůžkový skus. Normální zubní vzorec. Líce mají jařmové oblouky jsou jasně vyznačené. Oči jsou nejlépe tmavé, ale harmonizující s barvou srsti. Živé a posazené poměrně daleko od sebe. Oválného tvaru. Výraz je horlivý, u fen také oddaný. Uši jsou vztyčené, středně dlouhé, široce nasazené, v místě nasazení poměrně široké. Vnitřek ucha je pokryt bohatou srstí, především v bázi. Krk je silný a středně dlouhý, harmonicky přecházející v plece. Bez laloku.

Tvar trupu

Kohoutek je vyznačený, hřbet je silný a osvalený. Bedra jsou krátká a osvalená. Záď je poměrně dlouhá a trochu spáditá. Hrudník je hluboký, dlouhý a prostorný, ne příliš široký. Žebra jsou klenutá, spodní linie a břicho jen mírně vtažené. Ocas je střední délky, nízko nasazený a pokrytý bohatou srstí. V klidu je ocas svěšený; v pohybu je nesen ve volném oblouku, ale neměl by být nesen nad hřbetní linií. V afektu může být také stočený do kroužku.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou mohutné, spojené s trupem silnými svaly, ale dovolující volný pohyb. Svalnaté a dobře zaúhlené. Při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné. Rameno je šikmé a osvalené, loket se nevytáčí ani dovnitř ani ven, přiléhá k tělu, směřuje přímo vzad. Předloktí je vertikální, zápěstí šlachovité a ohebné. Nadprstí je při pohledu ze strany mírně šikmé, dovolující pružný pohyb. Přední tlapky jsou poměrně oválné, ze všech stran i zespoda pokryté hustou srstí. Prsty jsou dobře klenuté, polštářky pružné a silné. Přední končetiny jsou dobře zaúhlené, při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné.

Stehna jsou poměrně dlouhá a široká, s dobře vyvinutým osvalením. Koleno směřuje dopředu, zaúhlení je jasně vyznačené. Hlezenní kloub je poměrně nízko posazený, zaúhlení je jasně vyznačené. Nadprstí je poměrně krátké, vertikální a paralelní. Zadní tlapky jsou stejné jako přední tlapky, nejlépe bez paspárků. Pohyb je volný, pružný, očividně bez námahy a bezvadný. Klus je neúnavný. V rychlém klusu mají tlapky končetin tendenci být kladeny do jedné linie (single-tracking). Kůže je po celém těle těsně přiléhající, bez vrásek.

 

Osrstění plemene

Krycí srst je střední délky nebo dlouhá, rovná, poměrně odstávající od těla a hrubá. Podsada je jemná a hustá. Srst je většinou bohatší a delší na krku, hrudníku a na zadní straně stehen. Barva srsti je černá v různých odstínech, včetně šedavé nebo tmavě hnědé, se znaky světlejšího odstínu, než je základní barva, šedavými nebo hnědavými, které jsou často na hlavě, spodní části těla a končetinách. Bílé znaky na krku, hrudníku a končetinách jsou povolené. Podsada je černá, šedavá nebo hnědavá.

Kohoutková výška 

Výška psa v kohoutku je 51 cm, u fen 46 cm s tolerancí ±3 cm.

VADY

jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

  • psi postrádající samčí typ a feny postrádající samičí typ.
  • velmi světlé oči u černě osrstěných jedinců.
  • uši s ochablými špičkami (klopené)
  • ocas zatočený nebo nesený nad hřbetem.
  • jemná, vlnitá nebo ploše přiléhající srst.
  • chybějící podsada.

VYLUČUJÍCÍ VADY

  • agresivita nebo přílišná plachost.
  • podkus nebo předkus.
  • zavěšené uši.

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz