F.C.I. – Standard

č. 329 / 03.11.1999 / GB

ZEMĚ PŮVODU

Španělsko

DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU

24.06.1987

VYUŽITÍ

Je užíván pro lov králíků, a k tomuto účelu je výborně přizpůsoben lovu v členitém terénu za použití svého obdivuhodného čichu, zraku a sluchu. Snadno snáší vysoké teploty a je schopen lovit od rozbřesku do soumraku. Díky svému čichu a sluchu může nalézt králíky i na dně úzkých strží, v puklinách ve zdech, v kamenných snosech na okraji obdělávaných polí, ve škvírách mezi lávovými proudy a v trnitých keřích. Obdivuhodná doba existence plemene je bezpochyby důsledkem jeho loveckých schopností, kte

KLASIFIKACE F.C.I. Skupina

5. Skupina – Špicové a primitivní plemena

KLASIFIKACE F.C.I. Sekce

7. Primitivní typy k loveckému upotřebení

Pracovní zkouška

Ne

 

 

Všeobecně

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ

na Kanárských ostrovech, odkud plemeno pochází, je známo pod názvem Podenco Canario. Často se s ním setkáváme na všech ostrovech, především na největších, Gran Canarii a Tenerife. Kanárský podengo je plemeno egyptského původu, které bylo na Kanárské ostrovy pravděpodobně dováženo Féničany, Řeky, Kartaginci i samotnými Egypťany. Je to jedno z nejstarších existujících plemen, což dokazují nálezy mnoha vyobrazení (rytin, soch, basreliéfů) v hrobkách faraonů a nálezy vystavené v Louvru či Britském muzeu. Toto plemeno je zřejmě staré asi sedm tisíc let.

CELKOVÝ VZHLED

pes střední velikosti, s tělesnou stavbou delších linií, štíhlý, lehký a velmi odolný. Kostra je dobře vyvinutá. Kvůli absenci tukové vrstvy je viditelný hrudní koš, páteř a kyčelní kosti. Osvalení je velice vyvinuté, suché, svalové stahy jsou pod kůží viditelné.

DŮLEŽITÉ POMĚRY

délka těla je mírně větší než výška. Hrudník je dobře vyvinutý, ale nedosahuje až k loktům. Tlama je delší než mozkovna.

POVAHA / TEMPERAMENT

odvážný, chladnokrevný, aktivní, s enthusiastickou dynamičností. Impozantní, ale nikoliv agresivní. Oddán svému pánovi, se stoickým klidem zvládá i nejnáročnější dny bez známky únavy.

HLAVA

Hlava

má tvar protaženého komolého kužele, je v dobrém poměru k trupu, střední délky 21 až 22 cm. Osy lebky a obličejové části (kraniální-faciální) jsou rovnoběžné.

Lebka

její délka je větší než šířka. Je plochá, s výrazným týlním hrbolkem.

Stop

sotva patrný.

Nosní houba

velká, masové barvy v souladu s barvou srsti. Nozdry jsou středně otevřené.

Tlama

dlouhá a výrazná, tvaru komolého kužele, více či méně tmavě masové barvy v souladu s barvou srsti.

Pysky

jemné, dobře přiléhající, jejich barva je v souladu s barvou nosní houby.

Čelisti/Zuby

nůžkový pravidelný skus, dobře vyvinutý chrup.

Oči

šikmo posazené, malé, mandlového tvaru. Více či méně tmavě jantarové barvy, intenzita barvy záleží na barvě srsti. Výraz je inteligentní a ušlechtilý.

Uši

poměrně velké, v afektu vztyčené a mírně divergující. V klidu směřují dozadu. V bázi jsou široké, na konci špičaté.

KRK

dobře osvalený, rovný, s hladkou kůží, bez laloku, ohebný a zaoblený.

TRUP

Hřbet

silný, osvalení dobře vyvinuté, přizpůsoben pro běh a nároky lovu.

Bedra

maličko protažená.

Záď

kostra zádi je poměrně silná, lépe viditelná u velmi štíhlých jedinců nebo v plné lovecké sezóně.

Hrudník

hrudní kost nevystupuje. Hrudník je dobře vyvinutý, ale nespadá až do úrovně loktů. Hrudní koš je oválný. Obvod hrudního koše přesahuje kohoutkovou výšku o 5 až 8 cm.

Spodní linie

břicho je vtažené, ale nikoliv jako u chrta nebo u galga. Slabiny dobře vyznačené.

OCAS

poměrně nízko nasazený, v prodloužení zádě. Kulatý. Dosahuje jen maličko pod hlezno. Svěšený nebo zvednutý, srpovitého tvaru. Na špičce, která je obvykle bílá, maličko zúžený. Nikdy není zatočený. V pohybu je nežádoucí, když je ocas nesen příliš vysoko.

Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY

zcela vertikální, rovné a paralelní. Jemná, ale pevná struktura kostry. Kočičí tlapky, obvykle lehce vytočené do stran. Polštářky pevné, mírně oválné.

Zaúhlení

skapulo-humerální úhel (úhel mezi lopatkou a kostí nadloktí): zhruba 110°.

Humerálně-radiální úhel (úhel v lokti)

zhruba 140°.

PÁNEVNÍ KONČETINY

dobře vertikální, rovné, robustní. Osvalení dobře vyvinuté, hlezno poměrně vysoko (asi 18 cm nad zemí), kočičí tlapky zcela rovně postavené, polštářky pevné a oválné. Bez paspárků.

Zaúhlení

koxálně-femorální úhel: zhruba 110°.

Femorálně-tibiální úhel (v koleni)

zhruba 120°.

Úhel v hleznu

zhruba 130°.

POHYB

klus musí být svižný, prostorný a velmi lehký.

KŮŽE

pevná, dobře přiléhající k tělu, bez záhybů.

OSRSTĚNÍ

SRST

hladká, krátká a hustá.

BARVA

nejlépe červená a bílá, červená může být více či méně intenzivní, od oranžové k tmavě červené (mahagonové). Všechny kombinace těchto barev.

Ostatní

Výška v kohoutku

Psi od 55 do 64 cm.

Feny od 53 do 60 cm.

Vzhledem k přizpůsobení rozdílným typům terénů, kde psi žijí a loví, se mohou tyto průměrné výšky lišit. Je tedy možno akceptovat odchylky 2 cm nad maximální uvedenou výšku a 2 cm pod minimální uvedenou výšku, pokud jedinec odpovídá archetypu plemene.

VADY

jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

ZÁVAŽNÉ VADY

  • příliš široká hlava.
  • příliš vyznačený stop.
  • visící pysky.
  • absence premolárů (třenových zubů).
  •  
  • příliš divergující uši.
  • plochý hrudník.
  • vystupující hrudní kost.
  • zatočený ocas.
  • příliš nízko položená hlezna; kravský postoj.
  • křížení hrudních a pánevních končetin v chodu.
  • agresivní chování.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz