F.C.I. – Standard

č. 189 / 12.03.1999 / GB

ZEMĚ PŮVODU

Finsko

DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU

12.03.1999

VYUŽITÍ

Původně ovčácký a hlídací pes, užívaný chovateli sobů. V současné době je však oblíbený jako společenský pes.

KLASIFIKACE F.C.I. Skupina

5. Skupina – Špicové a primitivní plemena

KLASIFIKACE F.C.I. Sekce

3. Severští hlídací a pastevečtí psi

Pracovní zkouška

Ne

 

 

Všeobecně

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ

po staletí užívali Laponci psy stejného typu jako je finský laponský pes jako hlídače sobích stád v severských zemích a v severních oblastech Ruska. První standard laponského ovčáka byl vytvořen Finským kynologickým klubem v roce 1945. V roce 1967 byl název plemene změněn na „laponský pes“. V 70. letech se typ a vzhled plemene ustálil a standard byl několikrát upřesněn. Plemeno bylo znovu přejmenováno v roce 1993 na „finského laponského psa“. Plemenný typ se během krátké doby upevnil a v současné době je plemeno velmi oblíbené jako společenský a domácí pes v celém Finsku.

CELKOVÝ VZHLED

menší než střední pes, stavba těla je s ohledem na velikost silná, mírně delší než kohoutková výška. Pes s dlouhou a silnou srstí a vztyčenýma ušima.

DŮLEŽITÉ POMĚRY

hloubka těla je o trochu menší než polovina kohoutkové výšky. Tlama je mírně kratší než lebka. Délka lebky je o něco větší než její šířka, její hloubka je stejná jako šířka.

POVAHA / TEMPERAMENT

horlivý, odvážný, klidný a učenlivý. Přátelský a věrný.

HLAVA

Hlava

v celkovém obrysu silná, poměrně široká.

Lebka

široká, mírně konvexní. Čelo je poměrně klenuté. Čelní vráska jasně patrná.

Stop

jasně patrný.

Nosní houba

nejlépe černá, ale harmonizující s barvou srsti.

Tlama

silná, široká a rovná; při pohledu shora a ze strany se rovnoměrně, ale jen mírně zužuje.

Pysky

těsně přiléhající.

Čelisti/Zuby

čelisti jsou silné. Nůžkový skus.

Líce

jařmové oblouky jsou jasně vyznačené.

Oči

tmavě hnědé barvy, harmonizující s barvou srsti; oválné. Výraz je měkký a přátelský.

Uši

středně velké, nesené vztyčené nebo polovztyčené, nasazené poměrně daleko od sebe, poměrně široké v bázi, trojúhelníkové a velmi pohyblivé.

KRK

středně dlouhý, silný a pokrytý bohatou srstí.

TRUP

Kohoutek

osvalený a široký, jen mírně vyznačený.

Hřbet

silný a rovný.

Bedra

krátká a osvalená.

Záď

střední délky, dobře vyvinutá a jen maličko spáditá.

Hrudník

hluboký, poměrně dlouhý, dosahující téměř k loktům, ne příliš široký. Žebra jsou mírně klenutá; předhrudí jasně viditelné, ale ne příliš silné.

Spodní linie

břicho mírně vtažené.

OCAS

poměrně vysoko nasazený, střední délky, pokrytý bohatou a dlouhou srstí. Špička ocasu může být stočena do tvaru J. V pohybu je ocas stočený do oblouku nad hřbetem nebo k boku, v postoji může být svěšený.

Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY

mohutné se silnou kostrou. Při pohledu zpředu rovné a rovnoběžné.

Rameno

mírně šikmé.

Nadloktí

stejně dlouhé jako ramenní lopatka. Úhel mezi ramenem a nadloktím je poměrně otevřený.

Loket

posazen o něco níže než spodní linie hrudního koše, směřuje přímo vzad.

Předloktí

poměrně silné, vertikální.

Zápěstí

ohebné.

Nadprstí

střední délky, mírně šikmé.

Přední tlapky

dobře klenuté, spíše oválné než kulaté, pokryté hustou srstí. Polštářky jsou pružné, na stranách pokryté hustou srstí.

PÁNEVNÍ KONČETINY

se silnou kostrou, mohutné, při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné. Zaúhlení je jasně, ale ne příliš silně vyznačené.

Stehna

střední délky, poměrně široká, s dobře vyvinutým osvalením.

Kolena

směřují dopředu, zaúhlení je poměrně jasně vyznačené.

Bérce

poměrně dlouhé a šlachovité.

Hlezenní kloub

poměrně nízko posazený; zaúhlení je jasně, ale ne příliš silně vyznačené.

Nadprstí

poměrně krátké, silné a vertikální

Zadní tlapky

jako přední tlapky. Paspárky jsou nežádoucí.

POHYB

očividně bez námahy. Snadno přechází z klusu do běhu, což je nejpřirozenější způsob pohybu. Nohy se pohybují paralelně. Při práci je pohyblivý a rychlý.

OSRSTĚNÍ

SRST

bohatá srst, především psi mají bohatou hřívu. Krycí srst je dlouhá, rovná a hrubá. Na hlavě a na přední straně končetin je srst kratší. Musí být podsada, která je měkká a hustá.

BARVA

povolené jsou všechny barvy. Základní barva musí dominovat. Barvy jiné, než základní barva se mohou vyskytovat na hlavě, krku, hrudníku, spodní straně těla, na končetinách a ocasu.

KŮŽE

po celém těle těsně přiléhající, bez vrásek.

Ostatní

Výška v kohoutku

Ideální velikost psů: 49 cm.

Ideální velikost fen: 44 cm.

Tolerance ±3 cm.

Typ je důležitější než výška.

VADY

jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

  • psi postrádající samčí typ a feny postrádající samičí typ.
  • lehká hlava.
  • nedostatečný stop.
  • zavěšené uši.
  • ocas trvale nesen pod linií hřbetu.
  • přeúhlené nebo příliš strmě úhlené pánevní končetiny.
  • chybějící podsada.
  • ploše přiléhající srst.
  • kadeřavá krycí srst.
  • nejasná základní barva.

VYLUČUJÍCÍ VADY

  • agresivita nebo přílišná plachost.
  • podkus nebo předkus.
  • zalomený ocas.

 

Psi, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz