plemena psů - Eurasier
F.C.I. – Standard č. 291/16. 06. 1999/D
ZEMĚ PŮVODU Německo
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 06. 01. 1994
VYUŽITÍ Společenský pes
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 5. Skupina – Špicové a primitivní plemena
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 5. Asijští špicové a příbuzná plemena
Pracovní zkouška Ne

 

Eurasier je psí plemeno, které vzniklo v roce 1960 vzniklo křížením čau-čaua a vlčího špice, jež bylo nejdříve nazváno vlčí čau. Po křížení samojeda roku 1973 bylo plemeno přejmenováno na „eurasiera“ a uznáno FCI.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Eurasier – popis plemene

Eurasier je harmonicky stavěný, středně velký špicovitý pes se vztyčenýma ušima v různých barevných rázech a s délkou srsti, jež ještě ponechává rozeznatelné proporce těla, středně těžké stavby kostry. Délka trupu poněkud přesahuje kohoutkovou výšku. Poměr délky čenichu a délky mozkovny je přibližně stejný. Je to sebevědomý, klidný, vyrovnaný s vysokým prahem vzrušivosti, ostražitý a pozorný, aniž by byl hlučný. Má silně vyvinutou vazbu na svou rodinu, vůči cizím je zdrženlivý bez agresivity. Chybí mu lovecký pud. K plnému rozvoji těchto znaků potřebuje eurasier stálý a úzký domácí kontakt se svou rodinou a chápavou, avšak důslednou výchovu.

Hlava je harmonická a ne příliš široká lebka, tvar hlavy při pohledu shora a ze strany klínovitý, hřbet čenichu a mozkovny jsou paralelní. Lebka je plochá čelní partie s dobře patrnou čelní rýhou. Vyvinutý výběžek týlní kosti. Stop je málo výrazný, nos je středně velký a nosní houba černě pigmentována. Tlama není ani příliš hrubá ani příliš špičatá. Zužuje se kupředu až k nosní houbě. Hřbet nosu a křídla dolní čelisti rovné. Okraje pysků napjaté a černě pigmentované.

Eurasier má čelisti silné, široký oblouk dolní čelisti. Silný a úplný chrup (42 zubů podle zubního vzorce), skus buď nůžkový nebo klešťový. Horní řezáky dosahují buď těsně přes dolní řezáky, nebo na ně dosedají. Premoláry a moláry jsou v jedné řadě bez mezer. Všechny zuby stojí v čelisti kolmo. Líce jsou málo zdůrazněné Oči jsou tmavé, středně velké, nejsou usazeny příliš hluboko ani nejsou vypouklé. Oční štěrbiny jsou uloženy lehce šikmo.

Okraje víček jsou černě pigmentovány a těsně přiléhají. Uši jsou nasazeny zhruba na jednu šířku základny ucha od sebe, jsou středně velké a trojúhelníkovité, stojící. Špičky jsou lehce zaoblené. Špičky uší a střed odsazení čela tvoří téměř rovnostranný trojúhelník. Krk je střední délky, v harmonii k celkovému vzhledu, je dobře osvalen. Kůže na hrdle pevně přiléhá. Přechod od krku k trupu je plynulý.

Tvar trupu

Tělo má silný, ne příliš krátký trup. Kohoutek je výrazný, hřbet pevný a rovný, velmi dobře osvalený. Bedra mají dobrou délku a šířku, jsou velmi dobře osvalena. Záď je rovná, široká a silná. Hrudník dosahuje až k lokti. Vyklenutí žeber je oválné. Dobře vyvinuté, ne však zdůrazněné předhrudí. Dlouhý, daleko dozadu dosahující výčnělek hrudní kosti. Dolní linie je lehce vtažená, ocas je s rovným nasazením, kulatý a pevný, dobré tloušťky, zužuje se ke špičce. Je huňatě osrstěný, pokládá se kupředu přes hřbet nebo se ohýbá lehce ke straně či je nesen stočený. Pokud visí, dosahuje až k hlezennímu kloubu.

Postavení končetin

Hrudní končetiny jsou při pohledu zpředu rovně a paralelně postaveny, pozorovány ze strany mírně zaúhlené. Rameno a předloktí má téměř stejnou délku. Plece jsou dobře osvalené, lopatka je uložena trochu šikmo. Rameno je středně dlouhé a silně osvalené. Loket přiléhá k hrudníku. Předloktí je středně dlouhé, dobře osvalené. Nadprstní kloub má silný. Přední nadprstí je středně dlouhé, při pohledu zpředu zcela rovné, pozorováno ze strany míří lehce vpřed. Přední tlapky jsou oválné, těsně přiléhající, přiměřeně vyklenuté prsty, silné, tmavě pigmentovaná drápy. Polštářky jsou pevné, dobře vyplněné, černě pigmentované. Mezi polštářky je husté osrstění.

Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné a paralelně postavené, pozorovány ze strany přiměřeně zaúhlené. Stehno a bérec mají téměř stejnou délku. Pánev je lehce šikmo položená, stehno středně dlouhé a silně osvalené. Koleno je stabilní, ne příliš silně otevřené. Bérec je středně dlouhý, dobře osvalený. Hlezenní kloub není posazen příliš nízko, je stabilní, nestáčí se ani dovnitř ani ven. Hlezno je dobré délky a šířky. Při pohledu ze strany je postaveno kolmo. Zadní tlapky jsou oválné, uzavřené, mírně vyklenuté. Drápy jsou tmavě pigmentovány. Polštářky pevné, dobře vyplněné, černě pigmentované. Husté osrstění mezi prsty. Pohyb je prostorný, s plným posunem a dobrým vykročením.

 

Osrstění plemene Eurasier

Srst je po celém těle hustá podsada a středně dlouhé, volně přiléhající pesíky. Tlama, obličej, uši a přední strana končetin jsou porostlé krátkou srstí. Ocas a zadní strana hrudních končetin (praporce) a pánevních končetin (kalhoty) jsou pokryté dlouhou srstí. Osrstění na krku je jen mírně delší než na těle a netvoří žádnou hřívu. Všechny barvy a jejich kombinace jsou povoleny, s výjimkou čistě bílé, bíle strakaté a játrové. Kůže je napjatá, pigmentovaná.

Kohoutková výška

Kohoutková výška psa je 52 – 60 cm, u fen 48 – 56 cm. Hmotnost je u psů 23 – 32 kg, feny 18 – 26 kg. Směrodatná je vyváženost proporcí, avšak žádoucí je dosažení ideálních hodnot středních velikostních a váhových údajů

VADY

Na každou odchylku od uvedených bodů je nutno nahlížet jako na vadu, jejíž hodnocení by mělo být v přesném poměru ke stupni odchylky.

VYLUČUJÍCÍ VADY

  • Nedostatečný pohlavního výraz.
  • Chybění jednoho řezáku nebo špičáku, také jejich chybění ve větším počtu, chybění jednoho nebo více premolárů 3 nebo 4 stejně tak jako chybění jednoho nebo více molárů 1 nebo 2. Anomálie skusu.
  • Ektropium, entropium, příliš hluboko uložené nebo příliš malé oči.
  • Distichiáza (řasy rostoucí ve dvojité řadě).
  • Klopené uši, svěšené uši.
  • Zalomený ocas.
  • Silné ztráty pigmentu.
  • Bázlivost, plachost, přehnaná nedůvěřivost.

Poznámka: Psi – samci musí mít dvě očividně normálně vyvinutá varlata, nacházející se úplně v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz