plemena psů - Dandie dinmont teriér
F.C.I. – Standard č. 168 / 01.12.1997
ZEMĚ PŮVODU Velká Británie
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU 24.06.1987
VYUŽITÍ Teriér
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina 3. Skupina – Teriéři
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce 2. Nízkonozí teriéři
Pracovní zkouška Ne

 

Dandie Dinmont teriér je raritní psí plemeno, které bylo vyšlechtěno k podobné práci jako jezevčík. Vzrůstem malé plemeno má zadní část těla vyšší než přední. Původem je Dandie Dinmont Terrier ze Skotska.

 

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Dandie dinmont teriér – popis plemene

Dandie dinmont teriér má typicky hlavu porostlou krásnou hedvábnou srstí, s velkýma, moudrýma a inteligentníma očima. Hlava kontrastně doplňuje dlouhé, nízké lasicovité tělo. Krátké a silné končetiny, srst je odolná proti vlivům počasí. Povahou je to  hravý, dovedný teriér. Nezávislý, velmi inteligentní, odhodlaný, vytrvalý, vnímavý, laskavý a důstojný. Hlava je silně utvářená, velká, avšak úměrná k velikosti psa, mimořádně vyvinuté svaly, zejména svaly maxilární (čelistní). Lebka je široká, směrem k očím se zužuje a v oblasti od vnitřního koutku oka k týlu měří zhruba stejně jako od ucha k uchu. Čelo je správně vyklenuté. Hlava je pokrytá velmi jemnou hedvábnou srstí, která se neomezuje pouze na čupřinu.

 

Nos je černý a morda má poměr k lebce asi 3:5. Na nosním hřbetě je trojúhelníkovitá lysina, která směřuje od nosu zpět k očím v šířce zhruba 2,5 cm. Líce postupně se zužují směrem k hluboké a silné mordě. Silné čelisti s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, to znamená, že horní zuby těsně překrývají spodní zuby a jsou kolmo vsazené do čelistí. Jakákoli odchylka je vysoce nežádoucí. Zuby jsou velmi silné, zejména špičáky, které jsou na malého psa mimořádně velké. Špičáky navzájem dobře zapadají a dodávají tak psovi nejvyšší možnou sílu držet a trhat. Vnitřek tlamy je černý nebo tmavě zbarvený.

 

Oči jsou tmavě ořechové barvy, posazené daleko od sebe a nízko, velké, jasné, plné a kulaté, nikoli však vypoulené. Uši jsou svěšené, nasazené dobře vzadu a daleko od sebe, nízko na lebce. Visí těsně podle lící, u základny velmi lehce vyčnívají. V místě nasazení jsou široké a zužují se téměř do špičky; přední část ucha spadá podél hlavy od svého nasazení až ke špičce téměř rovně dolů. Chrupavka a kůže ucha je velmi tenká. Délka ucha činí 7,5 až 10 cm. Barva uší ladí s barvou těla. U psa barvy pepře jsou uši pokryté jemnou, rovnou, tmavou srstí (v některých případech téměř černou).

U psa barvy hořčice má srst na uších barvu hořčicovou, a to o odstín tmavší než má tělo, nikoli však černou. V obou případech se vyskytuje tenký chomáček světlé srsti, který začíná zhruba 5 cm nad špičkou ucha a má téměř stejnou barvu a strukturu jako čupřina, čímž je uchu dodán příznačný vzhled. Toto zakončení ucha se nemusí objevit do věku 2 let. Krk je velmi svalnatý, dobře vyvinutý a silný, vykazující velkou sílu. Dobře usazený do ramen.

Tvar trupu

Tělo je dlouhé, silné a pružné. Hřbet je poněkud nízký u ramen, s lehkou křivkou směřující dolů a odpovídajícím obloukem přes bedra, slabý pozvolný pokles od vrcholu beder ke kořeni ocasu. Páteř je dobře osvalena. Hrudník je dobře vyvinutý a mezi hrudními končetinami sestupující hluboko dolů. Žebra jsou dobře klenutá a oblá. Ocas je poněkud krátký, délka 20-25 cm, poměrně silný (tlustý) u kořene, v délce zhruba 10 cm sílí a pak se zužuje do špičky. Není zakroucený ani stočený, avšak tvoří křivku jako turecká šavle. Konec ocasu je při vzrušení kolmo ke kořeni ocasu. Ocas není nasazen příliš vysoko, ani příliš nízko. Není-li pes vzrušen, je ocas nesen vesele, mírně nad úrovní těla.

 

Postavení končetin

Nohy jsou krátké s výborně vyvinutými svaly a kostmi, postavené daleko od sebe a hrudník mezi nimi řádně sestupuje. Nohy do tvaru O jsou vysoce nežádoucí. Ramena jsou dobře uložená vzad, avšak ne těžká. Předloktí sleduje linii hrudníku. Tlapky jsou v postoji směřují vpřed nebo mírně vně. Pánevní končetiny jsou mírně delší než hrudní končetiny, postavené poměrně široko od sebe, avšak nejsou rozložené tak, aby působily nepřirozeně. Stehna jsou dobře vyvinutá. Kolenní klouby jsou zaúhlené. Hlezna jsou dobře uložená dole. Případné paspárky se obvykle odstraňují. Tlapky jsou okrouhlé se silnými polštářky. Zadní tlapky jsou menší než přední. Drápy jsou tmavé, jejich odstín se však liší od barvy těla. Ploché nebo rozevřené tlapky jsou vysoce nežádoucí.

Dandie Dinmont teriér má silný, přímý impuls odzadu, což umožňuje plynulý, volný a nenásilný pohyb s dlouhým krokem, dosahujícím dopředu. Tuhý, škrobený, hopsavý nebo vlnivý pohyb je vysoce nežádoucí.

Osrstění plemene

Srst představuje velmi důležitý znak plemene. Dvojí srst s měkkou hustou podsadou a tvrdší krycí srstí, která není drátovitá, nýbrž působí na dotek křehce. Srst spadající podél hřbetu by neměla být „rozevřená“, ale měla by ležet ve svazečcích způsobených tím, že tvrdší srst prostupuje jemnější podsadou. Srst na předních nohou je přibližně 5 cm dlouhá. Vrchní strana ocasu je pokryta drátovitou srstí, spodní strana není tak drátovitá, ale je pokrytá úhlednými pesíky jemnější srsti.

Barevné variety jsou pepř nebo hořčice.

  • Barva pepře: V rozmezí od tmavé modročerné do světle stříbřitě šedé, preferovány jsou (pro)střední odstíny. Zbarvení těla sestupuje od ramen po kyčle a pozvolna přechází do zbarvení nohou a tlapek, jehož rozmezí sahá dle barvy těla od syté tříslové po světle žlutohnědou. Bohatá stříbřitě bílá čupřina.
  • Barva hořčice: V rozmezí od červenohnědé po světle žlutohnědou. Bohatá krémově bílá čupřina, nohy a tlapy mají tmavší odstín než hlava.

U obou barevných rázů jsou chomáčky srsti na předních nohách poněkud světlejší než srst na přední části nohou. Malé množství bílé srsti na hrudníku a bílé drápy jsou přípustné. Bílé tlapky jsou nežádoucí. Srst na spodní straně ocasu je světlejší než na vrchní straně – zde by měla srst být tmavší než barva těla.

Hmotnost psů

Hmotnost u psů je 8 – 11 kg v dobré pracovní kondici. Nižší hmotnost z daného rozmezí je preferována. Každou odchylku od výše uvedených požadavků je třeba považovat za vadu a míra závažnosti, s jakou by se mělo na tuto vadu pohlížet, by měla být přímo úměrná stupni odchylky. Psi by měli vykazovat dvě zřetelně normální varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz