Barzoj

Všeobecně

KRÁTKÝ NÁSTIN HISTORIE

Barzoj je již devět století podstatnou součástí národní kultury ruských dějin. Francouzská kronika z jedenáctého století dosvědčuje, že dcera velkovévody Kyjevského Anna Jaroslavna měla ve své družině, která ji doprovázela do Francie na svatbu s Jindřichem I., tři barzoje. Mezi majiteli a chovateli najdeme mnoho známých osobností, cary i básníky Ivan Hrozný, Petr Veliký, Mikuláš II, Puškin, Turgeněv. Velký význam mělo založení chovatelské stanice »Peršinskaja ochota« slavným chovatelem velkoknížetem Nikolajem Nikolajevičem a správcem psince Dmitrijem Valcevem. Od konce 19. století nacházíme barzoje v největších chovatelských stanicích Evropy i Ameriky.

CELKOVÝ VZHLED

Veliký, aristokraticky vypadající pes se suchou, ale současně robustní stavbou těla stavba těla lehce prodloužená, u fen o něco více než u psů.
Kostra silná, ale ne mohutná. Kosti jsou dosti ploché. Suché, ale dobře vyvinuté svalstvo, hlavně na stehnech, avšak nevystupující. Převažující význam má celková harmonie tělesných tvarů a pohybu.

DŮLEŽITÉ PROPORCE

U psů odpovídá výška v kohoutku výšce nejvyššího bodu beder, ale může být něco větší.

U fen jsou obě výšky stejné.

Kohoutková výška musí být o něco menší než délka těla.

Hloubka hrudníku odpovídá přibližně polovině kohoutkové výšky.

Délka čenichu od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo je lehce delší.

CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA)

ve všedním životě ukazuje barzoj klidnou a vyrovnanou povahu. Při pohledu na zvěř se rychle vzruší. Má ostrý zrak a vidí velice daleko. Jeho reakce jsou prudké.

HLAVA

Hlava

suchá, dlouhá, úzká, aristokratická při pohledu shora i ze strany. Při pohledu ze strany tvoří ohraničující linie hlavy a čenichu dlouhou, lehce klenutou linii. Linie temene probíhá rovně nebo lehce šikmo k dobře vyznačenému týlnímu hrbolu. Hlava je elegantní, a tak suchá, že velké cévy prosvítají kůží.

Lebka

úzká, při pohledu shora podélně oválná, při pohledu ze strany skoro plochá.

Stop

velmi málo vyznačen.

Nosní houba

velká, pohyblivá, v poměru k dolní čelisti zřetelně vystupující.

Hřbetní část čenichu dlouhá, v celé délce vyplněná, blízko nosní houby lehce klenutá.

Čenich

od stopu po nosní houbu odpovídá délce mozkovny od týlního hrbolu až ke stopu, nebo ji poněkud přesahuje.

Pysky

tenké, suché, těsně přiléhající k čelisti. Orámování očí, pysky a nosní houba jsou nezávisle na barvě srsti černé.

Čelisti / zuby

silná spodní čelist. Zuby silné a bílé. Nůžkový nebo klešťový skus.

Oči

velké, velmi lehce vystouplé. Barva tmavě oříšková nebo tmavě hnědá. Mandlového tvaru, šikmo uložené; nesmí být štěrbinovité.

Uši

malé, tenké, pohyblivé; nasazené nad oční linií vzadu, směřující téměř směrem k šíji, pokud pes není v afektu. Špičky boltců leží blízko u sebe, nebo ukazují podél krku dolů a dobře na něj přiléhají. Při vzbuzené pozornosti psa jsou uši neseny výše a stranou nebo dopředu. Někdy je jedno ucho nebo obě uši vztyčeny jako u koně.

KRK

dlouhý, suchý; ze strany zploštělý; svalnatý; lehce klenutý; nikdy není nesen vysoko.

TRUP

Kohoutek

není zdůrazněn.

Hřbet

široký, svalnatý, pružný. Spolu s bedry a zádí tvoří oblouk, který je více vyznačen u psů. Nejvyšší bod oblouku leží před středem beder nebo u prvního nebo druhého bederního obratle.

Bedra

dlouhá, vystupující, svalnatá, přiměřeně široká.

Záď

dlouhá, široká, lehce šikmá; šířka horních vrcholů obou kostí pánevních nesmí být užší než 8 cm.

Hrudník

v příčném řezu oválný; ne úzký, ale také ne širší než záď; hluboký, hodně dlouhý, prostorný; dosahuje téměř do úrovně loktů. Krajina lopatek je plošší, potom se hrudní koš pozvolna rozšiřuje k volným žebrům, která jsou krátká. Při pohledu z profilu se tím mění sklon; žebra jsou dlouhá a lehce vystupují. V poměru k ramennímu kloubu předhrudí poněkud vystupuje.

Břicho

dobře vtažené; dolní linie hrudníku směrem k břichu prudce stoupá.

OCAS

srpovitý nebo šavlovitý; nízko nasazený; tenký, dlouhý; při protažení mezi pánevními končetinami musí dosahovat až k hrbolům kyčelních kostí. Je bohatě osrstěný. V přirozeném postoji visí ocas dolů; při pohybu je nesen poněkud výše, ne však nad úrovní hřbetu.

Končetiny

HRUDNÍ KONČETINY

hrudní končetiny suché, svalnaté; při pohledu zpředu jsou rovné a zcela rovnoběžné. Výška od loktů k zemi odpovídá polovině kohoutkové výšky, nebo ji poněkud přesahuje.

Plece

lopatky jsou dlouhé a šikmo uložené.

Nadloktí

mírně šikmé, jeho délka téměř nepřekročí délku lopatek. Úhel ramenního kloubu je zřetelně zdůrazněn.

Lokty

jsou uloženy souběžně se středovou rovinou těla.

Předloktí

suché, dlouhé; v příčném řezu je oválné; při pohledu zepředu štíhlé, při pohledu ze strany široké.

Nadprstí

vzhledem k zemi lehce šikmé.

PÁNEVNÍ KONČETINY

při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny rovné, rovnoběžné a jejich postoj je poněkud širší než u hrudních končetin; při volném postoji musí pomyslná vertikála, spuštěná z hrbolu sedací kosti, probíhat středem hlezna a nadprstí pánevních končetin.

Stehno

dobře osvalené, dlouhé a šikmo postavené.

Holeň a lýtko

dlouhé, svalnaté, šikmo postavené. Kolení kloub a hlezno musí být dobře vyvinuty, široké a suché. Zaúhlení musí být zřetelně znatelné.

Zadní nadprstí

ne dlouhé; téměř kolmo postavené. Zaúhlení jsou dobře zdůrazněna.

TLAPKY

suché, štíhlé, podélně oválné, tzv. zaječí tlapka, klenuté; prsty k sobě dobře přiléhají; dlouhé, silné drápy dosahují k zemi.

CHODY / POHYB

s výjimkou okamžiků při lovu je typickým pohybem pro barzoje prodloužený klus, plynulý, velmi pružný, jako když se barzoj vznáší. Při lovu jde o mimořádně rychlý cval s dlouhými skoky.

OSRSTĚNÍ

OSRSTĚNÍ

hedvábné, měkké a hebké. Zvlněné, nebo tvořící krátké kadeře, ale nikdy se nejedná o malé pevné kadeře. Na hlavě, boltcích a končetinách je srst jako satén (hedvábná, ale těžší), krátká, dobře přiléhající k tělu. Na trupu je srst hodně dlouhá a zvlněná. Nad lopatkami a v oblasti zádi tvoří jemné kadeře. Na žebrech a stehnech je srst kratší. Srst, která tvoří praporce v podobě kalhot a vlajky na ocase, je delší. Srst na krku je hustá a bohatá.

BARVA SRSTI

kombinace všech barev, nikdy však s hnědou (čokoládovou), modrou a jakýmikoliv odstíny těchto barev. Všechny barvy se mohou vyskytovat jednobarevně nebo v kombinaci s bílou. Praporce na končetinách, »kalhoty« a vlajka na ocase mají srst zřetelně světlejší, než je základní barva srsti. Černá maska je typická u černě stínovaných barev.

KŮŽE

vláčná, pružná.

Ostatní

Žádoucí výška v kohoutku

pro psy 75 – 85 cm.

pro feny 68 – 78 cm.

U psů je kohoutková výška stejná jako vzdálenost nejvyššího bodu beder od země, nebo je poněkud větší. U fen jsou obě výšky stejné. Jedinci přesahující maximální výšku jsou přijatelní za předpokladu, že zůstává zachována typická morfologie plemene.

VADY

Každá odchylka od výše jmenovaných bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení musí být v přesném poměru se stupněm odchylky, zejména

Chrup

chybění jednoho zubu PM2. Malé, abnormálně opotřebované zuby.

na chybějící zuby PM1 a M3 se nebere zřetel.

Barva

tečkování ve stejném odstínu jako základní zbarvení.

ZÁVAŽNÉ VADY

Celkový zjev

podsaditý vzhled, krátký trup.

těžké, kulaté kosti.

Hlava

ochablé tkáně.

tupá tlama.

velmi zdůrazněný stop.

velmi zdůrazněné jařmové oblouky.

nevýrazný týlní hrbolek.

Chrup

chybění jednoho zubu PM3, jednoho PM4 v dolní čelisti, jednoho M1 v horní čelisti nebo jednoho M2.

Oči

hluboko uložené, žluté nebo světlé, štěrbinovitého tvaru (úzký otvor mezi víčky), viditelná spojivka.

Uši

silné, hrubé, se zaoblenými konci.

Krk

lalok.

Hřbet

propadlý hřbet; u psů rovný hřbet.

Záď

spáditá záď.

Břicho

visící, nedostatečně vtažené.

Ocas

hrubý, v akci spadající dolů.

Hrudní končetiny

úhel u ramenního kloubu příliš otevřený (strmá plec).

lokty vytočené nebo vtočené.

předloktí kulatého průřezu. Jakékoliv prohnutí nebo odklon předloktí.

výrazné (kostnaté) klouby.

slabé nadprstí.

Pánevní končetiny

přeúhlení nebo strmé úhlení.

úzký nebo široký postoj zadních končetin.

Tlapky

sklon k širokým, kulatým, masitým (silným) tlapkám; kočičí tlapky, ploché tlapky; doširoka roztažené prsty.

Srst / barva

skvrny jiné barvy, než je základní barva.

VYLUČUJÍCÍ VADY

Chování / charakter (povaha)

agresivita nebo přílišná bázlivost.

Chrup

předkus, podkus, asymetrický zámek skusu (zkřížený skus).

chybění jednoho řezáku nebo jednoho špičáku, chybění jednoho z trháků (PM4 v horní čelisti nebo M1 v dolní čelisti), chybění více než 4 zubů jakéhokoliv druhu.

Chybné postavení jednoho nebo obou špičáků v dolní čelisti tak, že při zavřené tlamě mohou poškodit patro nebo dáseň horní čelisti.

Oči

modré (břízové oko)

Ocas

jako vývrtka, zalomený (srostlé obratle), částečně nebo úplně kupírovaný ocas.

Pánevní končetiny

výskyt paspárků (vlčích drápů).

Barva srsti

hnědá, čokoládově hnědá, modrá.

Jedinci, kteří zjevně vykazují fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Pro Klub chovatelů a přátel barzojů do českého jazyka přeložila paní MUDr. Jitka Pacltová, revize ČMKU 2007.

Zdroj: www.cmku.cz