Kolie dlouhosrstá

Kolie dlouhosrstá – popis plemene

Kolie dlouhosrstá je krásný pes s klidnou důstojností. Žádná část těla není v nesprávném poměru vzhledem k celku. Stavba těla se vyznačuje silou a aktivitou, bez známek těžkopádnosti a stopy hrubosti. Výraz je velmi důležitý. Pozorujeme-li významné znaky tohoto plemene, vyznačují se dokonalou vyvážeností a správnou strukturou lebky a nosní partie a velikostí, tvarem, barvou a uložením očí a korektně nasazenýma a správně nesenýma ušima. Povahou je přátelsky založená, bez jakékoliv stopy nervozity nebo agresivity.

Vyváženost hlavy je velice důležitá, musí být posuzována v poměru k velikosti psa. Při pohledu shora i z profilu se hlava podobá tupému, čistě střiženému klínu s hladkými vnějšími liniemi. Lebka je plochá, zužující se plynule po stranách v hladké linii od uší ke špičce černého nosu, aniž by vyčnívaly lícní kosti a tlama působila tence a špičatě. Při pohledu z profilu probíhají horní linie lebky a obličejové partie paralelně a rovně a jsou stejně dlouhé. Jsou odděleny lehkým, ale patrným stopem neboli odsazením. Střed mezi vnitřními koutky očí (současně centrum korektně umístěného stopu) představuje střed vyvážené délky hlavy. Konec hladkého, dobře zakulaceného nosu je tupý, nikdy hranatý. Spodní čelist silná a dobře formovaná. Hloubka lebky od nadočnicových oblouků až pod okraj spodní čelisti nesmí být nikdy nadměrná (celkově ne hluboká). Nos zásadně černý.

Oči jsou velice důležitý bod dodávající psovi půvabný výraz. Střední velikosti (v žádném případě ne příliš malé), poněkud šikmo uložené, mandlového tvaru, barvy tmavě hnědé, vyjma jedinců se zbarvením blue-merle, u kterých jsou oči (jedno nebo obě, celé nebo částečně) modré nebo modře skvrnité. Výraz plný inteligence, s živým a bystrým pohledem při naslouchání. Uši jsou malé, na lebce nasazené ani blízko, ani příliš daleko od sebe. V klidu položené dozadu, avšak jakmile je vzbuzena pozornost psa, jsou otočeny dopředu a neseny zpola vztyčené, tj. přibližně dvě třetiny uší stojí vzpřímeně a horní třetina je sklopena přirozeným způsobem dopředu až pod vodorovnou linii přehybu.

Zuby dobré velikosti. Čelisti silné, s perfektním, pravidelným a kompletním nůžkovým skusem, tj. horní zuby přesahují bez mezery spodní zuby a jsou kolmo vsazené v čelisti. Krk je svalnatý, silný, přiměřené délky, dobře klenutý.

Tvar trupu

Tělo je v porovnání s kohoutkovou výškou trochu delší; hřbet pevný, s lehce klenutými bedry. Žebra dobře klenutá. Hluboký hrudník, přičemž za lopatkami značně široký. Ocas je dlouhý, pevná část dosahující nejméně k hlezennímu kloubu. V klidu je nesen nízko se špičkou lehce zvednutou. Při vzrušení může být nesen výše, avšak nikdy ne nad hřbetem.

Hrudní končetiny – Lopatky šikmé a dobře zaúhlené. Běhy rovnoběžné a svalnaté, přičemž lokty se nestáčí ani dovnitř ani ven, s nepříliš silnými kostmi. Pánevní končetiny – Stehna svalnatá; končetiny suché a šlachovité pod dobře zaúhlenými kolenními klouby. Hlezna nízko usazená a silná.

Tlapy jsou oválné, s dobře vyplněnými polštářky. Prsty na předních tlapách dobře vyklenuté, na zadních tlapách trochu méně vyklenuté a těsně sevřené. Pohyb je nepřehlédnutelným, charakteristickým znakem tohoto plemene. Dobře stavěný pes nikdy nevytáčí lokty, přesto jsou přední tlapy při pohybu poměrně blízko u sebe. Křížení končetin, kličkující nebo valivá chůze je vysoce nežádoucí. Při pohledu zezadu stojí pánevní končetiny od hlezenního kloubu k zemi paralelně, avšak ne příliš těsně u sebe. Při pohledu ze strany je pohyb plynulý. Silné zadní běhy s vydatným posunem. Odpovídající prostorný krok je žádoucí, měl by být lehký a bez námahy.