Bergamský ovčák, plemena psů od A do Z

F.C.I. – Standard	č. 194 / 01.06.1992 / GB
ZEMĚ PŮVODU	Itálie
DATUM PUBLIKACE PŮVODNÍHO PLATNÉHO STANDARDU	27.11.1989
KATEGORIE	Psí plemena
VYUŽITÍ	Ovčácký pes používaný k vedení a hlídání stád
KLASIFIKACE F.C.I. Skupina	1. Skupina – Plemena ovčácká + pastevecká a honácká
KLASIFIKACE F.C.I. Sekce	1. Ovčáčtí psi
Pracovní zkouška	Ne

Bergamský ovčák je italské psí plemeno s velmi plstnatou srstí. Jeho prapředek je perský ovčák. Velmi nezvyklý vzhled zajistil tomuto plemenu popularitu v kresbách i více než 2000 let starých. Oficiální standard byl uznán roku 1898 a ve stejném roce byl první ovčák zapsán do plemenné knihy.

Chcete zde vystavit fotky vašeho pejska? Stačí nám je zaslat.

Bergamský ovčák – popis plemene

Toto staré plemeno hlídačů stád se rozšířilo ve všech oblastech italských Alp, celkové množství těchto psů bylo zvláště velké v bergamských údolích, kde byl velmi rozvinutý chov ovcí. Bergamský ovčák je pes střední velikosti, prostého vzhledu, s bohatou srstí pokrývající všechny části těla. Mohutná stavba, ale dobře proporční. Celkový vzhled odpovídá psovi středních proporcí a kvadratického rámce. Je vyvážený jak ve vztahu k velikosti (heterometrie = normální proporce mezi velikostí a různými částmi těla), tak ve vztahu k profilům (alloidismus = soulad mezi profily hlavy a trupu).

Délka těla, měřená od přední části ramene (ramenní kloub) k zadní části stehna (pánevní výstupek ischia) je rovna kohoutkové výšce (kvadratický rámec). Povolená, ale ne žádoucí, je určitá tolerance, která v žádném případě nesmí být větší než jeden až dva centimetry. Délka hlavy odpovídá 4/10 kohoutkové výšky. Hloubka hrudníku musí být 50 % kohoutkové výšky. Úkolem bergamského ovčáka je hlídat a provázet stáda, pro což má výborné předpoklady díky své ostražitosti, koncentraci a psychické vyrovnanosti. Jeho ochota se učit spolu s umírněností a trpělivostí jej činí vynikajícím hlídacím a společenským psem, vhodným pro mnoho různých úkolů. Vytváří si blízké vztahy s lidmi.

Délka tlamy je stejná jako délka mozkovny. Hlava celkově vypadá velká. Kůže musí být silná, ale těsně přiléhající k tkáním, bez vrásek. Lebka je široká a mírně konvexní mezi ušima, široká a zaoblená v oblasti čela. Horní podélné roviny mozkovny a tlamy jsou paralelní. Délka lebky je stejná jako délka tlamy. Její šířka nesmí být větší než polovina délky hlavy. Čelní výstupky jsou dobře vyvinuté podélně i příčně, jařmové oblouky jsou dobře definované. Čelní vráska je vyznačená, týlní výstupek je patrný a vystupující.

Stop je dobře přizpůsobený, ale zdůrazněný apofýzami nosních a čelních kostí, čelních výstupků a nadočnicových oblouků. Tlama se zužuje se postupně k nosu a její boční strany mírně konvergují, takže tlama není špičatá, ale kuželovitá, s poměrně plochým čenichem. Její délka je stejná jako délka mozkovny. Její šířka, měřená v polovině délky, dosahuje asi 50 % její délky. Horní profil tlamy, sledovaný profilem obličeje, je rovný. Spodní profil není určen pyskem, ale čelistí. Kvůli tomuto uspořádání není koutek úst zřetelný, je na úrovni myšlené vertikály od vnějšího koutku oka. Spodní profil čelisti je téměř rovný.

Pysky jsou jemné a málo výrazné, oddělují se pod čenichem ve tvaru otevřeného oblouku, který tvoří třetinu kruhu, takže zuby jsou těsně zakryty. Okraje pysků jsou dobře pigmentované. Horní a spodní čelist jsou dobře vyvinuté, spodní čelist (mandibula) je velmi silná a velká. Zuby bílé, chrup úplný a dobře vyvinutý, řezáky v pravidelné řadě. Nůžkový skus.

Líce jsou ne příliš výrazné. Oči jsou velké, duhovka je více či méně kaštanové barvy, v závislosti na barvě srsti. Jsou posazeny na téměř stejné frontální rovině. Jejich výraz je měkký, klidný a pozorný. Oko je mírně oválné a osa očního víčka má sklon asi 15° k horizontále. Oční víčka těsně přiléhají k oční bulvě, se černě pigmentovanými okraji. Řasy jsou nezvykle dlouhé, takže mohou nadzvedávat srst spadající z čela přes oči.

Uši jsou nasazené vysoko, poloklopené, tj. poslední dvě třetiny boltce jsou klopené. Když pes zpozorní, ucho se v bázi lehce zvedne. Trojúhelníkový tvar. Délka je mezi 11 a 13 cm, šířka 6,5 až 8 cm. Široká báze, která směrem dozadu zasahuje do místa přechodu hlavy v krk, a vpředu dosahuje středu lebky. Špička je mírně zaoblená. Na uších je srst lehce vlnitá a měkká, končí závěsem na špičce.

Horní linie je lehce konvexní. Krk je o maličko kratší než hlava – natažený nečiní více než 80 % délky hlavy. Obvod krku v polovině jeho délky musí být nejméně dvojnásobkem jeho délky. Kůže nesmí být ochablá; čili nesmí tvořit lalok. Srst musí být hustá.

Tvar trupu

Hřbetní linie – kohoutek je v rovné hřbetní linii dobře vyznačený. Lumbální oblast vykazuje určitou konvexnost a záď je poněkud spáditá. Kohoutek je vysoký a dlouhý. Krk harmonicky přechází v trup. Hřbet je rovný, dobře osvalený, dobré šířky, jeho délka je asi 30 % kohoutkové výšky. Lumbální (bederní) oblast dobře splývá s hřbetní linií a zádí. Délka lumbální partie je asi 20 % kohoutkové výšky, je tedy kratší než dorzální partie. Šířka lumbální oblasti je zhruba stejná jako její délka; svaly celé partie jsou dobře vyvinuté.

Záď je široká, silná, dobře osvalená a šikmá, se sklonem 30° pod horizontálu. Příčná šířka v bocích je 1/7 kohoutkové výšky. Hrudník má prostorný, dosahuje k linii loktů. Zaoblený. Jeho obvod, měřený za lokty, přesahuje o 25 % kohoutkovou výšku. Příčný průměr dosahuje 30 % kohoutkové výšky. Hloubka hrudníku je 50 % kohoutkové výšky.

Spodní linie a břicho od hrudní kosti stoupá spodní linie lehce k břichu, které je mírně vtažené. Délka slabin musí odpovídat délce lumbální oblasti, která je krátká. Vtažení slabin je minimální. Ocas je nasazený v poslední třetině zádi, silný a tlustý u kořene, zužující se ke špičce. Pokrytý lehce vlnitou srstí podobnou kozí srsti. Jeho délka je 60 až 65 % kohoutkové výšky a dosahuje při normálním postoji k hleznu, ačkoliv upřednostňován je kratší ocas. V klidu je ocas šavlovitý, tj. ze dvou třetin rovný a v poslední třetině lehce zatočený. V afektu pes vrtí ocasem jako vlajkou.

Postavení končetin

Hrudní končetiny – při pohledu zpředu a ze strany jsou rovné. Výška od země k lokti činí 50 % kohoutkové výšky, končetiny proporčně odpovídají velikosti psa. Plece jsou dobře stavěné a masivní. Délka ramenní lopatky je o maličko větší než čtvrtina kohoutkové výšky, a to 15 až 17 cm. Její sklon pod horizontálu je 45 až 55 stupňů. Osvalení je vždy dobře vyvinuté. Nadloktí je dobře osvalené se silnou kostrou. Jeho délka je 30 % kohoutkové výšky. Jeho sklon pod horizontálu je mezi 60 a 70 stupni. Úhlení skapulo-humerálního úhlu je mezi 105 a 125 stupni.

Lokty jsou umístěné v rovinách paralelních ke střední rovině těla. Špička lokte musí být na myšlené vertikále spuštěné z kaudálního úhlu ramenní lopatky. Úhlení radiálně-humerální je mezi 150 a 155 stupni. Od linie loktů dolů musí být srst bohatá, dlouhá a hustá, se sklonem k chomáčovitému vzhledu.

Předloktí je vertikální, jeho délka je alespoň rovna délce nadloktí. Osvalení a kostra jsou dobře vyvinuté. Kloub nadprstí je pohyblivý a suchý, se zřejmými nadprstními kůstkami. Prodlužuje vertikální linii předloktí. Nadprstí je suché a pohyblivé. Při pohledu zpředu je ve stejné vertikální rovině jako předloktí. Při pohledu z profilu je lehce skloněné dopředu.

Přední tlapky jsou oválné (zaječí tlapky) s dobře uzavřenými a klenutými prsty. Silné drápky, zahnuté a dobře pigmentované. Pevné polštářky tmavé barvy. Pánevní končetiny odpovídají velikosti psa. Rovné při pohledu zezadu i z profilu. Stehno je dlouhé, široké, dobře osvalené s lehce konvexním zadním profilem. Jeho délka dosahuje 30 % kohoutkové výšky, jeho šířka 75 % jeho délky. Úhlení koxálně-femorální je 100 až 105 stupňů. Koleno je v rovné linii končetiny, není vytočené ani dovnitř ani ven. Tibiálně-femorální úhel je otevřený – asi 130 až 135 stupňů.

Bérec je robustní struktura kostry a suché osvalení, rýha ve svalstvu je dobře vyznačená. Délka bérce je asi 1/3 kohoutkové výšky. Sklon pod horizontálu je asi 55 stupňů. Hlezno má boční strany hlezenního kloubu musí být opravdu široké. Vzdálenost od špičky hlezna k zemi nesmí být menší než 25 % kohoutkové výšky. Tarsálně-tibiální úhlení je 140 až 145 stupňů. Nadprstí – jeho délka je asi 15 % kohoutkové výšky, měřeno samostatně. Pokud je měřeno od špičky patní kosti, jeho délka je stejná jako délka hlezna. Musí být vertikální. Případné paspárky musí být odstraněny.

Zadní tlapky jsou stejné jako přední tlapky. Krok je volný a dlouhý. Klus prostorný a vytrvalý, je to charakteristický pohyb. Pes může díky své konstituci snadno přejít do cvalu, který je schopen udržovat poměrně dlouho.

Osrstění plemene

Srst je velmi bohatá, velmi dlouhá a lišící se podle oblastí. Textura je hrubá (kozí srst), zvláště na přední části těla. Od poloviny hrudníku k zádi a na všech končetinách má srst sklon tvořit prameny, nebo je tvoří, v závislosti na věku jedince. Tyto prameny začínají na linii hřbetu a spadají po stranách těla. Na hlavě je srst méně hrubá a zakrývá oči. Na končetinách musí být srst rovnoměrně rozložená ve tvaru měkkých chomáčů, spadajících k zemi, vytváří dojem sloupů na předních končetinách, na zadních končetinách tvoří prameny, ale ne praporce. Podsada je tak krátká a hustá, že není snadné vidět kůži. Na omak musí být mastná.

Barva kůže – jednobarevná šedá nebo šedé skvrny všech možných odstínů od nejjemnější šedé ke světlejšímu odstínu šedé a k černé. Isabela a světle plavá jsou povolené. Jednobarevná černá srst je povolena, pokud je černá opravdu temná. Jednobarevná bílá srst není povolena. Bílé skvrny jsou přijatelné, pokud jejich plocha nepřesahuje 1/5 celkové plochy srsti. Kůže je těsně přiléhající po celém těle, jemná, zvláště na uších a hrudních končetinách. Krk bez laloku a hlava bez vrásek. Barva sliznic a třetích víček musí být černá.

Kohoutková výška

Kohoutková výška psa je ideálně 60 cm s tolerancí 2 cm, pod i nad ideál. U fen je ideální výška 56 cm, také s tolerancí 2 cm, nad i pod.

Hmotnost

psi 32 – 38 kg,

feny 26 – 32 kg.

VADY

jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

Stejné podmínky platí pro psy s příliš malou hlavou a psy pohybující se stále mimochodem.

VYLUČUJÍCÍ VADY

roviny mozkovny a čenichové partie konvergentní nebo divergentní.
výrazný podkus.
oboustranný strabismus (šilhání).
částečně depigmentovaná nosní houba.
výška nad nebo pod hranicemi uvedenými ve standardu.
stočený ocas.

DISKVALIFIKUJÍCÍ VADY

agresivita nebo přílišná bázlivost.
úplná depigmentace nosu.
tlama konvexní (římský nos) nebo konkávní.
úplná oboustranná depigmentace očních víček.
bílé skvrny na rohovce (i jen na jednom oku).
čelisti: předkus.
zcela chybějící (anurie) nebo pahýlovitý (brachyurie) ocas, ocas nesený stočený nad hřbetem.
kůže: úplná depigmentace okrajů pysků a očí.
barva srsti: bílá pokrývající více než 1/5 celkového povrchu srsti.

Jedinci, vykazující fyzické nebo povahové abnormality, musí být diskvalifikováni.

Poznámka: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.

Zdroj: www.cmku.cz.