Ztracený pes – nepříjemná událost, která se nám bohužel někdy nevyhne. Dost možná se pejsek najde takzvaně „sám“, když přijde domů po několika hodinách a nebude se asi stačit divit, co jste už v zájmu jeho nalezení všechno podnikli. Existují různé databáze, jako je například Národní registr majitelů zvířat. Nepochybně můžete také dost efektivně pátrat prostřednictvím sociálních sítí, je namístě obvolat sousedy a přátele, ostatní lidi, kteří žijí v okolí.

Počkejte pár hodin, důvod může být banální

Proháněl kočku v sousedství nebo zavětřil háravou fenu. V tom případě se vám pejsek nejspíše brzy vrátí, počítejte, že do večera je doma – pokud jste jej začali postrádat záhy po poledni, určitě pak není důvod k okamžitému alarmování celé obce. Výhodou je zde čip, ostatně čipování je povinné pro psy ze zákona. Využijte registru, zaevidujte svého psího přítele co nejdříve, preventivně, abyste měli co nejsnadnější úlohu při případném pátrání po stopě.

Než se pes dostane někam, kde jej mohou identifikovat pomocí čipu (pracoviště propojené se zmíněným Národním registrem nebo sídlo veterináře), možná to potrvá i několik dnů. Buďte proto trpěliví a zkuste obcházet místa, kam jste spolu pravidelně chodili na procházky. Je dost dobře reálné, že tu na vás i čeká – i když šance nemusí být zrovna vysoká, alespoň za zkoušku nic nedáte a projdete se na čerstvém vzduchu, kde si vyčistíte hlavu. Co dál?

Sociální sítě rozšíří okruh hledajících lidí

Informace o ztraceném psu můžete sdílet skrze Facebook nebo i jiné sociální sítě, zpráva se pak snadněji rozšíří po okolí. Můžete pro dobrý pocit z toho, že děláte maximum, také vytisknout letáčky s fotkou a možnou odměnou za nalezení, s nimiž oblepíte různá veřejná místa, ale primární je určitě pátrání prostřednictvím internetu. Už jen proto, že většina lidí dnes žije online a zprávy si všimne mnohem dříve, než kdyby byla umístěná kdekoliv jinde…

Zeptejte se také myslivců, kteří spravují okolní revíry a mohou psa potkat na lesní cestě. Měli byste rovněž informovat útulky v blízkém okolí, protože pokud Městská policie dostane echo o zatoulaném psu, bude právě útulek místem, kam jej pravděpodobně odvezou. A co když se vám ztratil v místě, kam běžně chodíte na procházky?

Nechte na místě svou starou mikinu…

Pokud nemůžete čekat, a naopak musíte někam za povinnostmi, nevadí. V místě, kde jste se s pejskem viděli naposledy, nechejte svou mikinu nebo jiný kus oděvu, ze kterého vás čtyřnožec bezpečně pozná. Může to být třeba i deka z auta, cílem je zajistit pachovou stopu, jíž pes velmi důvěrně zná a díky níž bude vědět, že má na místě čekat, dokud si jej nepřijdete konečně vyzvednout. Choďte se proto pravidelně podívat, jestli nepřišla návštěva, zvláště pokud jde o lokalitu těsně za humny.

Zapojte dobrovolníky

Nebojte se také kontaktovat co nejvíce lidí, kromě útulku a myslivce také obecní úřad v místě, kde jste se s pejskem viděli naposledy. Mějte u sebe NEUSTÁLE telefon, dobré zprávy totiž přicházejí znenadání – tak ať je nepropásnete. Noste také identifikační průkaz pejska, právě na něm totiž najdete důležité kontakty pro případ, že se zvíře ztratí.

A co dělat, když pejska naopak naleznete?

Možná se dostanete do úplně opačné role – potkáte psa, který je očividně zmatený, ale chová se přátelsky a vnitřní hlas vám říká, že se právě někomu ztratil. Zkuste počkat na majitele a když ten nepřijde, podívejte se třeba na telefonní číslo na obojku. Pokud půjde pes s vámi, vezměte jej na nejbližší stanici Městské policie, která se obvykle o zaběhlá zvířata stará. Ta si také prověří číslo mikročipu a dost možná najde majitele právě podle tohoto identifikátoru…