psí paraziti v srsti

Sají krev, ale mohou přenášet také nebezpečnou nákazu. Nepříjemně svědí a všemožně kazí náladu jindy veselých pejsků. Řeč je o ektoparazitech. Psí paraziti v srsti dokážou nepříjemně potrápit. Které živočichy řadíme mezi ektoparazity? Na prvních místech jsou blechy a klíšťata, ale jmenovat samozřejmě můžeme i zákožky, trudníky nebo dravčíky, sametkyčmelíkovce. Boj s nimi je během na dlouhou trať a dobrým spojencem nám pak může být odborník v podobě veterináře.

Kdy zpozornět? Varovné signály jsou jednoznačné

Psí srst nepřiměřeně pelichá, na pokožce pak najdeme malé rudé skvrny nebo šupinky. Druhotným signálem je, že psí paraziti v srsti způsobují změnu nálad – zvíře se často drbe. Srst si v některých případech dokonce vykusuje a snaží se různými způsoby parazitů zbavit. Pomoci musíme my, lidé, a to nejen proto, že by se pak parazité mohli pustit i do nás samotných. Blecha nemá problém se skokem i na metrovou vzdálenost a z jejích vajíček se mohou během týdne až dvou vyklubat larvy v psím pelechu nebo vaší pohovce. Ty přejdou později do stadia blechy, která žije měsíce a ráda se živí krví hostitele.

Psí paraziti v srsti jsou nebezpeční i z jiného důvodu – zvíře, které se škrábe a vykusuje si srst, může sice blechu zabít, jednoduše ji totiž pozře, ale současně s ní do sebe dostane tasemnici a získá tak navíc i problematického vnitřního parazita. Nebojte, i když blechy neuvidíte přímo v kožichu, můžete si snadno ověřit jejich přítomnost. Blechy totiž za sebou nechávají všude výkaly připomínající na první pohled zrníčka máku. Zapotřebí je psa vykoupat. Pomůže speciální šampon a vhodné je také ošetřit prostor, v němž se pes pohybuje a pohyboval, tedy i pelechy, pohovky, koberce a třeba i škvíry v podlaze, kam mohla blecha mazaně naklást svá vajíčka a zajistit si tak život v dalších generacích. Jedině snad, že by ji přechytračil člověk, že?

Přisátá veš je zejména na hlavě

Psí paraziti se zdržují i v oblasti hlavy, nejlépe pak poblíž tlamy nebo uší. Veš psí je často doslova zavěšená i na krku nebo hrudníku, ale setkáme se s ní méně často než s blechou. Postup je stejný, existuje i speciální hřeben, tzv. všiváček, se kterým mají zkušenost možná i dříve narození a školou povinní.

Autor: Jiří Tobiáš | Foto: Pixabay.com