Pes a prostor pro žití

Pes patří mezi nejoblíbenější domácí zvířata. Najdete ho u nejednoho domku na venkově, ve městě a docela běžně i v bytě. Mít psa je pro spoustu lidí samozřejmostí. Pro mnohé je to sen, který si dřív či později vyplní. Než k tomuto kroku přistoupíte, měli byste se ovšem zamyslet nad tím, co můžete psímu kamarádovi poskytnout – nejde jen o patřičnou péči, krmivo nebo výcvik. Svoji roli hraje i prostor, který hafanovi nabídnete.

Pes v bytě

Pes v bytě je pořád trochu kontroverzní téma, které má řadu odpůrců. Přesto lidé psy v bytech běžně chovají a tato zvířata tam mohou být stejně šťastná jako ta v domě se zahradou. Svoji roli tady hraje několik faktorů – to, jak se psovi věnujete, kolik času na něj máte a v neposlední řadě i jaké plemeno vyberete.

Do bytu se obecně hodí menší plemena, která jsou na prostor nenáročná – sem patří třeba čivava, jorkšír nebo pražský krysařík. Ale co když jste milovníkem velkých psů? Co když nechcete gaučového povaleče, ale aktivního parťáka na výlety nebo sport? I v takovém případě si samozřejmě psa do bytu pořídit můžete. Uvědomte si ale, že mu budete muset chybějící prostor nahradit – nechat zvíře samotné doma většinu dne a pak jej rychle vyvenčit kolem bloku, není dobrý přístup – a to pro jakékoli psí plemeno. Ujistěte se tedy předem, že budete mít na psa dostatek času a energie a že jsou v okolí vašeho domu místa, kde se bude moct hafan vyřádit (případně, že máte taková místa v rozumné dojezdové vzdálenosti).

Chovat psa v bytě s sebou přináší i další úskalí, která je potřeba vzít na vědomí. Rozhodně budete muset častěji uklízet, zvlášť pokud si pořídíte dlouhosrsté plemeno.

Největší komplikací ale často bývá chování psa ve vaší nepřítomnosti. Pes se totiž může nudit, ničit vybavení bytu a v nejhorším případě obtěžovat sousedy neustálým štěkotem nebo vytím. Proto byste měli už od štěněte pracovat na nácviku samoty. Pes musí být na váš odchod zvyklý a nepovažovat ho za něco mimořádného. Ideální je, když ho předtím unavíte nějakou příjemnou aktivitou. Nechte mu doma hračky, které ho zabaví a cenné předměty, které by mohly přijít k úhoně, raději schovejte.

Pes v domě se zahradou

Dům se zahradou vypadá jako ideální zázemí pro pořízení čtyřnohého chlupáče. Pokud je zahrada dost velká, pes se na ní vyběhá i v nepřítomnosti pána. Navíc má kolem sebe mnohem více podnětů, než kdyby byl v malém bytě. Pozor ale – i takové zvíře potřebuje váš čas a pozornost. Odložit psa na zahradu a myslet si, že má všechno, je omyl. I majitelé „zahradních“ psů by je měli denně venčit, cvičit, chodit na pořádně dlouhé procházky nebo jim nabídnout další aktivity.

Pokud si pořídíte takzvané společenské plemeno, vězte, že je lepší, když mu dovolíte i vstup do domu. Pes je koneckonců zvíře smečkové a potřebuje být se svými lidmi. Jestliže chcete psa čistě venkovního, zvolte si určitě takové plemeno, které je k tomuto typu chovu vhodnější.

Pes celoročně venku

Pro chov venku nejsou příliš vhodní menší psi, protože hůře snáší vyšší teploty a snáz prochladnou. Ideální jsou dlouhosrstá plemena, jako například bernský salašnický pes, aljašský malamut nebo plemena pastevecká.

I tady samozřejmě platí, že se psovi musíte věnovat, dopřát mu pohyb a svoji společnost. Ideální je, když na zahradě sami trávíte hodně času, takže pes bude málokdy doopravdy sám.

Myslete také na to, aby měl pes k dispozici vhodnou boudu, kam se schová před nepřízní počasí. Ani za velkých mrazů není vhodné brát venkovního psa do vytopených částí domu. Velké teplotní změny jejich srsti ani organismu rozhodně nesvědčí. Raději mu dopřejte zázemí třeba ve sklepě nebo v garáži, kde je o něco tepleji, ale ne úplně horko.