Mnoho lidí by si chtělo pořídit vlastního psa. Je to také sen mnoha dětí, mít nějaké zvířátko a starat se o něj. Pes je stejně jako my lidé tvor sociální. Lidé si psy ochočily už před mnoha stovkami let. Nejen u nás je pes nejčastějším domácím zvířetem, které neslouží jako potrava (jako dobytek, slepice, králíci, apod.). Pes je členem rodiny a tak k němu musíme přistupovat. Děti, ale i mnozí dospělí, když dostanou psa, tak jsou spokojeni a věnují se mu takřka každou minutu svého volného času. A právě zde je nejčastější kámen úrazu.
Pes není hračka
Pes není hračka a bude potřebovat péči na více než 10 let. To je nutné si uvědomit a nepořídit si psa jen z důvodu momentální nálady či aktuální chuti se o pejska starat. Mít psa je prostě úvazek, to je nutné si uvědomit jako první, než si psa pořídíme. Budeme se muset o něj starat každý den, venčit ho, krmit a další nezbytné činnosti. Právě z těchto důvodů neplnění „psích“ povinností často končí pejsci v útulcích, kde mnohdy marně čekají na lepšího majitele. Lidé si často vezmou psa, zpočátku jsou nadšeni, ale po čase zájem upadá.
Pes je společenský tvor
Samozřejmě ne u všech, jsou lidé, kteří pro psa v podstatě žijí a věnují mu téměř veškerý svůj volný čas. Těší se, až dojdou z práce a půjdou se svým čtyřnohým kamarádem na procházku, těší se na svého psa jako na člena rodiny. To je správné – chceme-li psa mít, musíme mít k tomu vztah a chuť se pejskovi věnovat. Pes je společenský tvor a potřebuje místo pro svou socializaci, pro své prostředí. To mu vytvoříme my, majitelé, kdy mu dáme najevo, že u nás se bude cítit dobře.
Výběr psa
Jak na výběr psa z útulku? Samozřejmě kromě výběru rasy (do paneláku si asi nevezmeme huskyho a naopak pro túry nezvolíme čivavu), musíme také vzít v potaz, zda si pořídit štěně či už odrostlejšího psa. Obojí má své pro i proti. V případě štěněte máme možnost si svého pejska vychovat prakticky od začátku, naučit ho na stravu, naučit ho venčit se venku a spoustu dalších věcí. Se štěnětem si užijete také mnoho legrace, ale také občasné trápení – tam rozbije vázu, rozkouše deku či cokoli dalšího. Stejně jako dítě je štěně hravým tvorem a objevuje své okolí.
U dospělého psa tyto problémy nemáme, pes již není tolik hravý a mnohdy je spoustě věcí naučený od předchozího majitele. Je zde však riziko, jak se říká „starého psa novým kouskům nenaučíš“, že pokud například 5 let byl pes na volné zahradě a majitel umřel, pes bude těžko snášet panelák. Totéž se týká například stravy a dalších činností. Nehledě na to, že někteří psi v útulcích si prošli nepěkným utrpením a budou se nových lidí bát.
Mít psa je skoro jako mít dítě
Potřebuje péči a vyžaduje naši pozornost. Samozřejmě závisí jen na nás, jak si psa vychováme či vycvičíme. Je-li zvyklý, že přicházíte každý den z práce po 16. hodině a jednou nepřijdete, pes bude nesvůj, bude se cítit opuštěný. Mysleme tedy na to, jak si psa nejen pořídit, ale také vychovat tak, aby spokojenost byla na obou stranách. Často se mluví o vlastnictví psa, ale ve skutečnosti je pes mnohem víc, než vlastnit nějaký předmět. A je třeba se mu věnovat a dát po jeho život pocit spokojenosti. To si děti a často ani dospělí neuvědomují, že pes není chvilková hračka na několik dní, ale živý tvor na několik let.
Autor: Jiří Tobiáš | Foto: Pixabay.com