Obezita psů je tématem, o kterém se hodně mluví zejména v posledních letech. Pejskové jsou málo aktivní, jejich majitelé je někdy k pohybu vůbec nevedou a vzniká tak problém. Trpí tím nejen kyčle, ale i celé tělo. S hubnutím je radno začít co nejdříve, zdravotní rizika spojená s nadbytečnou hmotností jsou velmi podobná, jako třeba u člověka. Neberme proto psí potíže na lehkou váhu, nejen proto, že nadváhou trpí zhruba každý třetí pes a jde tedy bohužel o hodně rozšířený nešvar. Někdy jsou na vině i další zdravotní trable, ve většině případů ale pomůže dieta spojená s pohybem.
Obezita zkracuje život psa
Důvodem obezity je bohužel většinou nesprávné krmení, ačkoliv to někteří majitelé asi neuslyší moc rádi. Cílem je proto omezit dobroty a dát psovi to, co potřebuje, aniž by se přejídal nebo dostával až příliš mnoho pamlsků. Obezita psů, resp. boj s ní, je běh na dlouhou trať. Ale když v něm vytrváte, bude jistě korunován úspěchem v podobě mnohem šťastnějšího psího kamaráda. Piškoty z bílé mouky nebo pamlsky obsahující cukr jsou nevhodné pro každého pejska. Podobně tomu jsou například sladkosti a kolové limonády pro naše děti. Protože obezita zkracuje psí život o dva až tři roky, je třeba začít hned. Nepopulární opatření budou zprvu čtyřnohého přítele lehce mrzet, zvláště když je zvyklý mlsat a dopřávat si, co hrdlo ráčí.
Hubnutí nejde příliš rychle. Podobně jako u nás se musí nejprve nastartovat metabolismus. Pes je klasifikován jako obézní, když jeho váha přesahuje o 15 % až 20 % jeho ideální hmotnosti. Pokud pejskovi jen obtížně nahmatáte žebra, je nejvyšší čas se vydat právě cestou snížených krmných dávek a trochy pohybu, která bude rozhodně jen ku prospěchu věci. Psa sice netrápí, že nemá figuru do plavek, ale nadváha je problémem pro jeho pohybový aparát a vůbec i chuť do života. Při výraznější obezitě pak trpí i srdce, ledviny nebo další orgány, které mohou i náhle vypovědět funkci.
Výsledky se brzy dostaví
První úspěchy neoslavíte přes noc, ale spíše zhruba za měsíc. Samotná obezita psů také nevznikla z jednoho nevhodného jídla. Změňte krmivo na variantu „light“ nebo snižte krmnou dávku, dopřejte psovi výrazně méně pamlsků a krmte jej plnohodnotnou stravou úměrně jeho věku nebo rase. Plná miska nemá smysl, odvažte si přesné množství, které přijde do misky ráno nebo večer a buďte důslední. Kdyby škemral o pamlsek, dobře víte, co dělat – podobně jako když dostanete o půlnoci chuť na něco dobrého a lednička je bohužel v dosahu. Je to hlavně o vůli, vytrvalosti, odvaze dělat změny.
Asi po měsíci uvidíte nějaké změny, byť teprve relativně malé a dílčí. Pokud se nedostaví, děláte něco špatně – nejspíše je třeba trochu přitvrdit. Zkuste si zaběhat se psem v parku nebo jej vzít alespoň na delší procházku. Dohlédněte na to, aby nejedl nic navíc a pečlivěji si přečtěte složení granulí, kterými jej dlouhodobě krmíte. Možná zjistíte, že poměr živin není zcela optimální a bude lepší, když pořídíte dražší, ale o to kvalitnější krmivo. Není se čeho bát, ušetříte na krmné dávce a do budoucna pak určitě i na výdajích za veterinární péči.
Hubnutí psa s rozvahou
Rozhodně nebude třeba, aby pes hladověl nebo si dopřával nadměrné tréninkové dávky na cvičišti, není proč přepínat síly a vysilovat se. Cílem je zde totiž trvalá změna, která bude psímu zdraví plně ku prospěchu a nejlepší bude, když si ji rozložíte do delšího časového úseku. Váhový úbytek asi dvě procenta hmotnosti týdně je ideální. Pokud půjde proces příliš pomalu a neuvidíte výsledky ani po dvou měsících, možná je na vině nějaký zdravotní problém. Bude potom lepší popovídat si o celé věci s veterinárním lékařem a najít společné řešení. Odběr krve nebo další dílčí vyšetření jistě napoví.
Autor: Jiří Tobiáš | Foto: unsplash.com |