Příznaky Cushingova syndromu
A jak se Cushingův syndrom projevuje navenek u psů? Línající srst v opravdu neobvyklém množství, větší žízeň a častější nutkání na toaletu, zvětšené břicho. Někdy jednotlivě a jindy v kombinaci, avšak konečnou odpověď na to, co trápí naše zvíře, přinese vždycky až podrobné vyšetření u veterinárního lékaře. A právě u tohoto syndromu nebývá určení vůbec snadnou záležitostí, obvykle bude nutné prověřit více faktorů.
Cushingův syndrom se týká obvykle starších zvířat, věkový medián je mezi deseti a jedenácti lety. U mladších pěti let je pak spíše anomálií. Nejčastěji se s ním potýkají dvě plemena menšího vzrůstu. Konkrétně jezevčík a malý pudl, jen velmi vzácně tímto syndromem onemocní pes s tělesnou váhou nad dvacet kilogramů. Onemocnění se týká i koček (velmi vzácně) a koní nebo křečků, opět jde spíše o starší zvířata, i když lékařské záznamy obvykle nehovoří o tom, že by se týkalo více konkrétních plemen. Bez zajímavosti jistě není ani to, že CS může o něco častěji potrápit fenky než pejsky.
Léčba je obvykle paliativní
Protože je Cushingův syndrom nevyléčitelný, cílem veterináře bude potlačit vnější příznaky a zpříjemnit zvířeti stáří. Léčba trvá až do smrti, používají se léky (Vetoryl), díky kterým se vrátí obvyklé osrstění a problém s nadměrným pitím a močením postupně vymizí. Nevýhodou je cena takové léčby, která je i při dnešním pokroku v medicíně zvířat stále poměrně vysoká. Na druhou stranu, zatímco psa lze léčit poměrně dobře, pro kočky nebo křečky jde o neléčitelnou chorobu s mimořádně špatnou prognózou.
Autor: Jiří Tobiáš | Foto: unsplash.com |